Článek
Když budeme od Pražského hradu scházet dolů ulicí Nerudovou, můžeme si zhruba v její třetině po pravé straně všimnout poměrně příkrých schodů, kterými sejdeme na Jánský vršek a dostaneme se tak stranou davům turistů, kteří Nerudovou ulicí proudí z Hradu a zase na Hrad.
A právě na Jánském vršku můžeme po pár metrech po levé straně vstoupit do Břetislavovy ulice, která ho spojuje s Tržištěm. Lidí tu moc nepotkáte, ale atmosféra je tu jedinečná. Dýchne tu totiž na vás chlad. A není to jen chladným zdivem domů, tato ulice je totiž tak trochu zvláštní. Je poměrně úzká a lemují ji vysoké domy, k tomu má téměř přesnou západovýchodní orientaci, takže sluneční paprsky se do ní téměř nedostanou. Pár slunečních paprsků tu můžeme zaznamenat brzy ráno, jinak zůstává ulice celý den ve stínu.
Názvy této ulice se v průběhu staletí měnily. Ovlivněny byly hodně řemesly, která se tu vždy v určitém období historie provozovala. Jeden čas ale nesla trochu pochmurný název. Říkalo se jí totiž Umrlčí. To s největší pravděpodobností souvisí s tím, že ulice byla využívána jako sklad mrtvol. Dělo se tak zejména v období smrtících epidemií, zejména pak té morové. Tím, že do této ulice nesvítilo slunce, byla ideálním místem, kde skladovat mrtvoly, aniž by se tato těla začala rychle rozkládat. Sice to celý proces rozkladu pouze zpomalilo, každá hodina ale znamenala pro město tolik potřebný čas k pohřbení dalších těl. Při morových epidemiích byl totiž problém právě s časem. Chladných prostor, kde by těla vydržela, bylo v té době poskrovnu a hrobníci tolik těl pohřbít nestíhali.
Pohled Břetislavovou ulicí na Jánský vršek
Svou úlohu občasného skladiště mrtvých těl přestala ulice plnit na konci 18. století, kdy pohřbívání ve městech zakázal císař Josef II., syn císařovny Marie Terezie. Důvody byly čistě hygienické. Mrtvá těla mohla být zdrojem nákaz a nákaza se pak mohla šířit třeba i celou čtvrtí z člověka na člověka. Od té doby se tak pohřbívalo až branami města a vznikala nová pohřebiště. Když se pak ale obce kolem hlavního města staly součástí Velké Prahy, stala se i tato původně mimoměstská pohřebiště její součástí. Dnes už si to v některých pražských čtvrtích ani neuvědomujeme.
Břetislavova ulice tak před několika sty lety získala temnou pověst, kterou si udržela až do dnešní doby. Ta atmosféra je tu totiž stále. Těžko říci, zda je to kvůli temné minulosti, nebo zkrátka jen kvůli tomu, že se ulice nachází mezi dvěma řadami domů a slunce do ní takřka nezasvítí. Rozhodně je to ale nejstudenější místo na celé Malé Straně.
Zpracováno na základě:
