Článek
Kdyby tento článek vznikal doslova před pár měsíci, jeho titulek by zněl asi takto: Bude se opakovat listopad 89? Těžko, Češi jsou líný národ, který sedí a čeká, co bude. Důvod byl prostý. Za doby vlády Andreje Babiše a prezidentského období Miloše Zemana se český národ rozdělil na dva tábory. Na ty, kteří Babiše a Zemana podporují, a na ty, kteří je odmítají. A mezi těmito dvěma tábory vznikla nesmiřitelná zášť. Proto to ve volbách 2021 ze strany koalice SPOLU a koalice Pirátostan vypadalo spíš jako hon na Babiše, respektive snaha o to, aby lidé zvolili snad kohokoli jiného, jen ne hnutí ANO.
A to se povedlo. Koalice tří stran, ODS, TOP09 a KDU-ČSL, zvítězila. Nutno podotknout, že kdyby každá strana kandidovala samostatně, TOP09 i KDU-ČSL by mělo problém se do vlády vůbec dostat, a ODS by sama volby nevyhrála. Nicméně koalice více politických stran není z pohledu zákona ve volbách zakázána, a tak tato koalice volby vyhrála. Z předchozích let nesvářené tábory zůstávaly rozpolceny i nadále.
Snad se dokonce vzájemná nevraživost mezi voliči koalice SPOLU a voliči hnutí ANO ještě více vyostřovala. Naděje, že by došlo k semknutí národa v jeden celek, pomalu vyhasla. Potvrdilo se to i na začátku roku 2023 v poměrně vyrovnaných volbách nové hlavy státu. V prezidentské volbě představoval hlavu jednoho z nesvářených táborů Andrej Babiš a druhou hlavou byl provládní kandidát Petr Pavel. Volby skončily vítězstvím Petra Pavla, který na Hradě vystřídal Miloše Zemana.
Nyní však možná svitla chvíle, kdy by mohlo dojít k usmíření a vzájemné spolupráci dříve znepřátelených táborů. S vládou a jejím vedením republiky totiž začíná nesouhlasit stále více občanů a ti se přesouvají na druhou stranu k těm, které dříve nemohli ani vystát. Chaotické vládnutí, úniky informací, korupční aféry, nelogické vládní návrhy, které odporují zdravému rozumu i tomu, jak se k situaci staví zahraničí, to všechno zvyšuje nedůvěru občanů k současné vládě a brzy zřejmě povede k jednomu pospolitému národu, který už si nebude chtít nechat nic líbit.
Podle průzkumů z poloviny dubna totiž s vládou v jejím počínají nesouhlasí již více než dvě třetiny všech Čechů, konkrétně 69 %, 66 % občanů je nespokojeno s komunikací vlády vůči veřejnosti a celých 59 % občanů nesouhlasí s programem vlády. A to je trochu alarmující, když vládní strany složené ze tříkoalice SPOLU a dvoukoalice Pirátostan mají s přehledem nadpoloviční počet mandátů, které ve volbách získaly.
Brzy se tak může stát, že se národ konečně semkne. A pak se může opakovat to, co někteří z nás zažili v listopadu 1989, tedy celonárodní povstání, které vyjádří svou nespokojenost s tím, jakým způsobem je země řízena, jak je o její občany postaráno, a tím dáme konečně najevo, že si přeci jen nenecháme všechno líbit.
