Článek
Bohatství státu se dříve poměřovalo podle státních zásob zlata. A to platilo ještě před sto lety. Po vzniku samostatného československého státu začalo shromažďování českého zlata, jehož výše se vyšplhala na zásobu 95 tun tohoto cenného kovu. To byla jedna z největších zásob zlata v celé Evropě. Patřili jsme tak v té době k těm nejbohatším státům celého kontinentu.
Ještě před vypuknutím 2. světové války přijela nacistická vojska do Československa a začala okupace. Československo přestalo existovat a vznikl Protektorát Čechy a Morava. Protože se ale Slovensko přidalo na stranu Německa, Hitler o českém zlatém pokladu dobře věděl. Nebylo pro něj nic jednoduššího než si ho prostě vzít. Zlaté rezervy byly sice uloženy v zahraničních bankách, ale pod pohrůžkou smrti zaměstnanci Národní banky Československé odeslali příkazy, kterými bylo všechno zlato převedeno Německu. A tehdy naše země přišla o své největší bohatství.
Dokud existoval Protektorát, bylo prakticky nemožné doufat v jeho návrat. Hitlerovi se totiž zlato, které mohl použít na financování svých bojů, hodilo. Když pak druhá světová válka skončila, obnovené Československo začalo zjišťovat, co se zlatým pokladem národa stalo. Prakticky veškeré české zlato se dostalo do rukou Američanů a Britů.
Z českého zlata zbylo po válce asi 50 tun. Téměř dva roky trvalo, než si československá vláda vymohla několik málo tun zlata zpět. Se zbylými financemi ale začali Američané a Britové otálet. Stupňování požadavků začalo jeho návrat do vlasti znemožňovat. Důvodů, proč nám tyto státy zlato nechtěly vrátit, bylo hned několik. Američané trvali na tom, že českým zlatem budou kompenzovat újmu svých občanů, kterým byl v Československu v roce 1948 s nástupem komunismu znárodněn majetek.
Britové si zase chtěli nechat zlato na pokrytí dluhů československé exilové vlády, dokonce požadovali i úhradu výzbroje českých letců. Chtěli tedy zaplatit za to, že se čeští letci dali k jejich armádě a vykonávali u nich službu. Tehdejší Československo to ale z principu odmítalo. A začal desítky let trvající spor. Ke shodě došlo až na počátku 80. let, kdy se do Česka vrátilo 18,4 tun zlata. Taková váha zlata v té době představovala hodnotu zhruba 250 milionů dolarů. Z této částky pak byly uhrazeny požadované finanční prostředky Britům (přibližně 24 milionů liber) a Američanům (80 milionů dolarů). Byla to jediná část zlatých rezerv, kterou se nám podařilo získat zpět.
Z jedné z největších zásob zlata v Evropě nám tak byl vrácen nepatrný zlomek. Nejprve nás o něj okradli nacisté, dostat jej pak zpět z rukou Spojenců byl ale stejně obtížný úkol. Dnes už tuto zlatou rezervu Česko nevlastní. Česká národní banka ji prodala a získané finance investovala.
A tak Česká republika už dnes bohužel ani zdaleka není jednou z nejbohatších zemí Evropy.
Zpracováno na základě:
