Článek
Naše cesta do Itálie byla poznávací. Jeli jsme autem, a tak jsme se cestou zastavovali na místech, která jsme měli vytipovaná. Byla to místa, kde jsme ještě nebyli, nebo jsme se tam naopak chtěli zase po čase vrátit, protože nám z nějakého důvodu učarovala.
Jednou z našich zastávek bylo i italské hlavní město. Řím zbožnuji, a tak jsem dopředu věděl, která místa chci znovu navštívit. Když jste ale v městě poněkolikáté, už nechodíte tam, kde je nejvíce lidí. Snažíte se najít památky a zajímavé ulice, o kterých turisté tolik nevědí a vy se tam nebudete muset mačkat mezi fotekchtivými davy. Ve velkoměstech jako je Řím je stále co objevovat.
Spaghetti carbonara
Některá místa ale zkrátka musíte navštívit znovu. A to byl i náš případ. Piazza Navona, nádherné náměstí s kašnami a fontánami bylo jasnou volbou. A právě tam jsme dostali hlad. Neměl jsem příliš radost, že budeme jíst v okolí tohoto náměstí, protože se to tam jen hemží turistickými pastmi. Nakonec jsme ale podle webového hodnocení vybrali jednu z místních restaurací.
Dali jsme si těstoviny, ty totiž v Itálii milujeme. Byl jsem velmi příjemně překvapen, protože cena těstovin byla v jídelním lístku o euro až dvě nižší, než proklamovaly všechny ostatní restaurace v okolí. Hned jsme si objednali jednu porci špaget carbonara a jednu porci linguine s vongolemi. Špagety byly za 6 euro a liguine za 9 euro.
Jídlo bylo lepší průměr, takže do té chvíle za nás naprostá spokojenost. Ale pak nám čísník donesl účtenku. Za tyto dva pokrmy jsme na ní měli částku 53 euro. Špagety za 22 a lingvíny za 31 euro. Kafe, které jsme si dali po jídle, bylo na účtence za cenu deklarovanou v jídelním lístku.
Těstoviny s vongolemi
Když jsme se zeptali čísníka na nesmyslnou cenu těstovin na účtence oproti jídelnímu lístku, vysvětlil nám, že cena uvedená v menu je za 100 gramů pokrmu. To nás velmi překvapilo. Pokud tomu tak je, proč se nás nikdo nezeptal, jak velkou porci chceme?
Italka sedící vedle u stolu nám pak vše vysvětlila. V závorce u daného pokrmu je uvedeno slovo etto, což v překladu znamená 100 g nebo spíše 10 deka. Vyprávěla nám, že by bylo vhodnější, aby tam byla uvedena gramáž, ale že to tady v okolí Piazza Navona dělají restaurace velmi často, že v jídelním lístku uvádějí tento výraz, protože jej zahraniční turisté neznají a často se nachytají.
Jídlo bylo dobré, prostředí příjemné, ale dát 53 euro za dvoje těstoviny nám i v Římě přišlo opravdu hodně. Proto pozor na restaurace, které vydělávají na turistech. Často takové restaurace podávají i nekvalitní pokrmy. My měli ještě štěstí v tom, že jídla v této restauraci byla poměrně kvalitní a chutná. Přístě ale budeme opatrnější. Hned ve vedlejší restauraci, také turistické, měli totiž obdobné pokrmy za 10 a 15 euro. Cena však byla uvedena za celou porci. Holt za blbost se platí.
