Článek
Příspěvek na bydlení je v dnešní době nepostradatelnou sociální dávkou, kterou mohou využít ti potřební. Vláda ale zřejmě zapomněla na jeden velký detail, který dává možnost využít tohoto příspěvku i těm, kteří jej rozhodně nepotřebují.
Na příspěvek na bydlení dosáhne mnoho osob, které žijí v domácnosti samy. Méně bude samozřejmě takových domácností, kde žije osob více. Ale vše samozřejmě záleží také na tom, kde dotyčný či dotyční bydlí, zda jsou v nájmu či ve vlastním nebo družstevním bytě, jaká je případná výše nájemného, jak je byt vytápěn, kolik stojí energie a jaký je celkový příjem domácnosti hospodařící v tomto bytě.
Na základě všech těchto parametrů lze vypočítat, zda máte na příspěvek na bydlení nárok. Pokud si chcete ověřit, zda do této kategorie také nespadáte, můžete vyzkoušet kalkulačku nároku na příspěvek na bydlení na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
Problém nastal v momentě, kdy podnikatelé mohli začít využívat režimu paušální daně. V tomto režimu totiž podnikatelé nedokazují své příjmy, ani výdaje. Aby mohli využívat tohoto institutu a zařadit se do prvního pásma paušální daně, musí mít příjem do 1 milionu Kč ročně, případně do 1,5 milionu Kč ročně, pokud se alespoň na 75 % těchto příjmů dá uplatnit výdajový paušál ve výši 80 % nebo 60 %, případně do 2 milionů Kč ročně, pokud alespoň na 75 % těchto příjmů lze uplatnit 80% paušál. Paušálem je zde myšleno vykázání nákladů výdajovým paušálem odpovídajícím danému typu činnosti, nikoli vykazování skutečných nákladů. Jedná se tedy o částky 83 333 Kč, 125 000 Kč a 166 666 Kč měsíčně.
Jak je ale možné, že lidé s takovým příjmem mohou žádat o příspěvek na bydlení, na který mohou mít i nárok? Jelikož ti, kdo se nacházejí v režimu paušální daně, nepodávají daňové přiznání a nevykazují svoje příjmy a výdaje, platí pouze 6 202 Kč, z nichž 2 722 Kč jde na zdravotní pojištění, 3 386 Kč na důchodové pojištění a 100 Kč na daň z příjmu, jsou z hlediska příjmu posuzování všichni stejně. Každý, kdo je v režimu paušální daně v I. pásmu, má z pohledu státu měsíční čistý příjem 18 900 Kč. A to už může mnoha lidem pomoci k tomu, aby na příspěvek na bydlení snadno dosáhli.
Pokud bude podnikatel, který využívá institutu paušální daně, bydlet v Praze v pronájmu, dosáhne na příspěvek na bydlení už v momentě, kdy nájem s veškerými energiemi přesáhne 35 % jeho výdělku, tedy 6 615 Kč, v ostatních městech Česka je to již při 30 % jeho výdělku, tedy při 5 670 Kč.
Není třeba, aby se vláda zamyslela nad tím, zda nemůže být příspěvek na bydlení zneužíván osobami, které mají vysoké příjmy a neměli by tedy z podstaty věci mít na takový příspěvek žádný nárok? Jak dlouho bude trvat, než proběhne změna zákona a kolik peněz ze státní pokladny zatím nenávratně zmizí?
