Článek
Nebavíme se teď o Egyptě, kde bylo takových mumií nalezeno velké množství, ani o jiném exotickém státě. Tahle mumie pochází z Česka. Jedná o sestru Marii Elektu, která se narodila v italském městě Terni na počátku 17. století. Poté, co se vydala na svou cestu osvícení, založila během svého života jako jeptiška hned tři kláštery. Dva z nich se nacházely na území dnešního Rakouska, ale jeden můžeme dodnes nalézt u nás, v Praze.
Marie Elekta zemřela v roce 1663 na neléčený zápal plic. Její tělo ale po smrti nepodléhalo rozkladu tak, jak to bylo běžné u všech zemřelých osob. Odbornou studii na to vypracovali již zaměstnanci Karlovy univerzity, tehdy nazývané jako Karlo-Ferdinandova univerzita, v roce 1677, tedy jen pár let po smrti matky Marie Elekty.
Přestože se jednalo o výzkum tehdejších univerzitních vědců a profesorů, a také protože šlo o dobu značně nepokrokovou, jejich závěrem bylo uznání nadpřirozených sil. Mumie Marie Elekty sedí v křesle. Má sice propadlé tváře a díry tam, kde dříve byly oči, jinak se ale jedná o neskutečně zachovalou mumii, která je stará více jak tři a půl století. Má zachovalé bílé zuby i otisky prstů by se jí ještě dnes daly sejmout.
Mumie Marie Elekty
Marie Elekta byla velmi přísná ve své víře. Za prohřešky ostatních sama sebe trestala ostnatným pásem, který často nosila. Vykonávala na sobě i další tresty, držela dlouhodobé půsty. Už za života měla tělo plné puchýřů, otevřených ran i vředů. Trvalým podchlazením jí onemocněla játra a ta následně při zápalu plic způsobila její smrt.
Tělo, které bylo její nemocí doslova znetvořené, museli při pohřbu do rakve doslova vtěsnat. Přitom došlo zcela jistě ke zlámání několika kostí zemřelé. Tři roky po pohřbu Marie Elekty, v roce 1666, se však rozhodlo o její exhumaci. Tělo i rakev prý byly v hrobě zčásti ponořeny do jakési shnilé tekutiny, avšak ostatky Marie Elekty byly i po třech letech naprosto neporušené.
Sestry karmelitky to braly jako zázrak. Tělo Marie Elekty začaly potírat a tím impregnovat nejrůznějšími látkami, které v té době měly k dispozici. Následně toto tělo vynesly na půdu, položily ho do křesla a u otevřeného okna ho nechaly pomalu vysychat.
V roce 2003 proběhlo další odborné zkoumání stále velmi zachovalého těla Marie Elekty. Závěry tohoto výzkumu potvrdily, že se jedná o mumii ženského těla, která vznikla přirozenou cestou a její stav je velmi pozoruhodný a vzácný. Její kosti jsou totiž pokryty dokonale zachovalou kůží.
Mumifikace či balzamování by jistě tělo matky Marie Elekty dokázalo zachovat v dobrém stavu. Nikdy by však nebyla mumie takto neporušená. Veškeré mumifikační procedury navíc proběhly až tři roky po její smrti, proto je zachovalost těla naprosto jedinečná. Tajemství matky Marie Elekty nám asi zůstane navždy utajeno, ale o jejím životě toho víme dost.
