Článek
Josef Harry Jelínek se narodil už v roce 1905, tedy ještě v dobách Rakousko-Uherského císařství. Protože jeho otec sloužil jako lékař na zámku ve Vlašimi, dostalo se mu už jako malému vzdělání hrazené hraběcím rodem, který na zámku sídlil. Jednalo se zejména o výuku cizích jazyků, angličtiny a francouzštiny. Otec z něj chtěl mít lékaře, a tak jeho cesta vedla do Prahy. Jelínek však přílišným intelektem nepřekypoval a studia brzy zanechal. Rodičům však o tom nikdy neřekl.
A z Josefa Jelínka, který začal používat přezdívku Harry, se stával učebnicový příklad bohéma. Života si dokázal užívat za každých okolností, za peníze, které mu posílali rodiče, ale i na dluh. A tak občas nezbývalo nic jiného, než že si musel na živobytí přivydělávat jako gigolo. Postupem času si otevřel obchod, kde prodával falzifikovaná díla slavných umělců.
Když na obchod přišly stovky žalob za prodej napodobenin, nemohl už v prodeji umelěckých děl pokračovat. Jenže Jelínek nevěděl, co se životem. Chvíli závodil na motocyklu, stal se svobodným zednářem a později začal kolaborovat i s nacisty a stal se jejich zpravodajem v době německé okupace naší republiky.
Jelínek nespolupracoval s Němci pouze proto, aby si zajistil pohodlné živobytí, s nacistickou ideologií souznil a snažil se ji podporovat, jak jen to šlo. Na konci války už ale začal okrádat i vlastní krajany. Vydával se za příslušníka gestapa a loupil. Před koncem války utekl do Německa, v roce 1986 pak zemřel v Itálii.
Existuje ale historka, jejíž pravdivost sice nebyla nikdy doložena, ale je širokou veřejností brána jako fakt. Za tu dobu se ale stala tak slavnou, že nikdo neví, která z jejích verzí by mohla případné skutečnosti odpovídat nejvíce. Princip celé věci ale zůstává stejný.
Na začátku 30. let prodával hrabě Lobkowicz část svého majetku, obchodník ale odmítl obchod uskutečnit. Když pak obchodník projevil zájem o koupi historického sídla, vymyslel si Jelínek historku, že je baron a že vlastní hrad Karlštejn. A takovou stavbu si obchodník nemohl nechat ujít.
Jelínek zorganizoval vše. Domluvil si s kastelánem vstup do hradu z důvodu obhlídky před natáčením filmu, a tak mohl obchodníkovi nerušeně ukázat celý hrad. Nejisté už je, zda k prodeji nakonec došlo, traduje se ale, že hrad Karlštejn vyšel obchodníka asi na 2,5 milionu korun. Jak je asi očividné, brzy na to obchodník pochopil, že Karlštejn mu nepatří a ani nikdy patřit nebude. V té době už ale nebylo po Jelínkovi ani stopy.
Pokud tato historka nelže a prodej Karlštejna lze přidat na seznam Jelínkových podvodů, pak se mu jistě povedl uskutečnit podvod století a z Jelínka se tak právem stává největší podvodník první republiky.
Zpracováno na základě:
