Článek
Když se na rekonstruované budově obchodního domu Máj na Národní třídě v Praze zhruba před rokem objevili dva motýli vyrobení z trupů stíhacích letounů, vyvolalo to značné kontroverze. Jedni stáli za Davidem Černým, autorem motýlů, a tvrdili, že Praha nesmí ztrácet krok s moderními městy světa, musí se rozvíjet a k tomu patří i tyto výdobytky moderního umění. Druzí ale byli zcela proti tomu, aby motýli na Máji zůstali. Podle nich se do historické zástavby města nehodí a kazí jednolitý ráz Prahy.
Motýli jsou na Máji více než rok a Praha stále stojí. Každá moderní stavba či moderní umělecké dílo čelí často kritice. Pokrokovým lidem se líbí, ti kontroverzní to berou jako útok na historické hodnoty. Na příkladech z historie ale víme, že časem si na takové věci lidé zvyknou. I Eiffelovu věž po jejím odhalení většina Pařížanů nesnášela. Měli totiž pocit, že do jejich nádherného historického města se takové ocelové monstrum nehodí. Usilovali dokonce o její zbourání. No a dnes je tato věž symbolem Paříže a ročně ji navštíví několik milionů turistů.
Motýli na Máji se symbolem Prahy sice asi nestanou, přesto už si na jejich umístění na vnější straně budovy obchodního domu leckdo zvyknul a jejich mávání křídly při pohybu po Národní třídě už ani nevnímá. Nyní ale k motýlům přibyla další kuriozita. Tu sice neuvidíme zvenčí, podívat se na ni ale můžeme jít přímo do útrob Máje. Jde o největšího skleněného kostlivce na světě.
Na svědomí ho má Studio Lhotský, které původně chtělo vytvořit kostlivce o délce třech metrů. Nakonec se ale s obchodním domem Máj dohodlo na impozantní délce pěti metrů. Kostlivec zachycuje skutečně věrně anatomicky ztvárněnou kostru. Jistá zjednodušení jsou však patrná. Přece jen se jedná o model ze skla. A i když by se mohlo zdát, že sklo zase není tak těžké a kostra nemůže tolik vážit, možná vás překvapí, že tento kostlivec váží více než 800 kilogramů.
Vytvořením této skleněné sochy vznikla světová rarita. Ani Studio Lhotský, ani obchodní dům Máj totiž nemá informace o tom, že by kdekoli na světě existovalo něco podobného. Kostlivec je umístěn nad jedním z místních barů a jeho návštěvníci si ho tam mohou prohlédnout zblízka. Zavěšen nad barem za lanka je, že se mu pohybuje dolní čelist. To byl ostatně záměr tvůrců. Aby skleněná socha vypadala, jako když křičí.
Protože ale žijeme v moderní době, kdy má váhu genderová vyváženost, vytvořili skláři sochu tak, aby se nejednalo ani o muže, ani o ženu. Vytvořili tak kostlivce, který je doslova bezpohlavní a je jen tak na každém z nás, zda si pod skleněným kostlivcem představíme ženu nebo muže.
Zpracováno na základě:
