Článek
Kostel Nanebevzetí panny Marie v Mostě je stavba historického významu. Postavena byla v první polovině 16. století. Vznikla tam, kde předtím stával gotický kostel, který ale lehl popelem při velkém mosteckém požáru v roce 1515. A i když už dnes tak kostel příliš nevypadá, i on byl postaven sice v pozdním, ale stále gotickém slohu.
Město Most se však postupně rozšiřovalo a brzy se začala zastavovat i plocha kolem kostela. Moderní době musela ustoupit jak kostnice, tak hřbitov, který se rozkládal kolem něj. Kostel Nanebevzetí panny Marie se najednou ocitl mezi domy. A v 19. století navíc získal přestavbou výrazně barokní vzhled. Klid ho ale rozhodně nečekal.
Doba po 2. světové válce a nástup komunistů k moci začal výrazně proměňovat tvář města Most. Staré domy přestávaly stačit počtu obyvatel, které ve městě žil, a tak se původní domy často bouraly a stavěla se moderní paneláková sídliště. A také začíná být Most a jeho okolí známé jako místo s velkou zásobou nerostného bohatství. Uhelné doly se tak stávají nedílnou součástí krajiny.
A právě kvůli těžbě uhlí se stala poloha kostela Nanebevzetí panny Marie značně problematickou. Začalo se tedy uvažovat, co s touto historickou památkou bude dál. Přestože komunisté nebyli zrovna zastánci jakékoli náboženské víry, bylo rozhodnuto, že kostel bude zachován, ale bude muset být přemístěn. Jenže to se v té době zdálo jako neřešitelný problém. A jako nemožné se nám to může jevit i dnes.
Nicméně padlo rozhodnutí o tom, že kostel bude přesunut na jiné místo, které není těžbou ohroženo. To ale bylo vzdálené celkem 841 metrů. Jediným řešením byl přesun po kolejích. Základy kostela zůstaly na místě, ty zachránit nešlo, a pod zdi kostela byly vsunuty ocelové nosníky. Kostel se tak ocitl na železnici, po které se následně začal přesouvat.
Přesun započal 30. září a 27. října 1975 byl dokončen. Kostel se za celou dobu nezastavil a byl tak bez přestávky přesouván téměř celý měsíc. Způsobeno to bylo pomalou rychlostí nutnou k zajištění bezpečí stavby. Kostel se totiž pohyboval rychlostí, při níž se posouval vždy přibližně o jeden až tři centimetry za minutu.
Pro tehdejší obyvatele to byla jedinečná podívaná. Kostel mizel ze svého místa, na kterém stál stovky let, a postupně se přesouval na jiné místo. Prakticky projížděl kolem nich na své nové stanoviště. Byl to něco, co si neumíme představit ani dnes.
Když byl přesun hotov, čekala kostel ještě řada úprav, aby i dnes mohl být ve městě Most důstojnou připomínkou historie i svého přesunu. Dnes by na něm nikdo nepoznal, že k jeho přesunu vůbec došlo a mnozí by snad ani nevěřili, že něco takového bylo vůbec možné.
Zpracováno na základě: