Článek
Kdo bydlí na Žižkově, bude zřejmě znát zbytky hřbitova, které se tu dodnes dochovaly. Ostatním obyvatelům Prahy i jejím návštěvníkům zůstává místo dobře skryto. To, co ale dnes můžeme objevit, jsou opravdu jen zlomky hřbitova, který tu kdysi stával. K obdivu tu zůstalo jen zhruba 7,5 tisíce metrů čtverečních plochy namísto původních 28 tisíc metrů.
Židovský hřbitov tu byl postaven se speciálním účelem již na konci 17. století. V Praze v té době řádil mor, a tak bylo bezpečnější pohřbívat zemřelé za městem. Žižkov v té době ještě nepatřil k centrální Praze a byl samostatnou obcí. Součástí Prahy se stal až v roce 1922. O sto let později, na konci 18. století, přestal k pohřbívání sloužit Starý židovský hřbitov na Starém Městě. Stalo se tak z nařízení tehdejšího panovníka Josefa II., který nepovažoval za hygienické provádět pohřby v centrech měst. Hřbitov na Žižkově se tak stal centrálním židovským pohřebištěm na území dnešního hlavního města.
A stál tu nerušeně dlouhé roky. Obdivován místními i turisty. Komunistický režim mu ale zasadil těžkou ránu. Když se na přelomu 50. a 60. let rozhodlo o tom, že velká část prostranství, na kterém se hřbitov rozkládal, bude přeměněna v park, byly dny tohoto pohřebiště sečteny. To, jak se s hroby a náhrobky zacházelo, však nebylo omluvitelné. Část obvodové zdi byly zbořena, náhrobky byly zničeny, povaleny a zavezeny zeminou. Tři čtvrtiny hřbitova zmizely pod Mahlerovými sady. Když se dnes parkem procházíte, vězte, že všude pod vámi jsou židovské hroby. Část, která se zachovala, byla naštěstí ta nejstarší a nejcennější.
Jako by toho ale nebylo málo, přišel rok 1985 a s ním ambiciózní plán stavby Žižkovského vysílače. A kde jinde než na místě zbytku židovského hřbitova. Přestože v té době došlo k dohodě mezi památkáři a židovskou obcí o tom, že se náhrobky zdokumentují a pečlivě vyberou, byla tato dohoda při hloubení základů vysílače porušena. Těžká technika hroby zničila a jejich zbytky spolu s ostatky pohřbených byly odváženy na skládku. Židovské obci se podařilo zachránit pouze část ostatků, které byly následně uloženy na Novém židovském hřbitově na Olšanech.
Na hřbitově bylo pohřbeno téměř 40 tisíc osob, ale stačily dva zásahy a z hřbitova nám dnes zůstal opravdu jen zlomek. Alespoň ta část, která zůstala zachována, slouží jako připomínka lidské krutosti, pomýlené ideologie i způsobu, jakým dokáže člověk plnit vůli druhých. Hřbitov je možné v omezené otevírací době navštívit a připomenout si tak místo, kterým tento park kdysi býval. Přestože procházka kolem nebo skrze Žižkovský hřbitov na Žižkově zanechá v člověku, který o jeho historii ví, zvláštní pocity a obdiv ke kráse tohoto místa, stejně se musíme ptát, jak nádherné by asi toto místo bylo, kdyby se dochovalo neporušené. To už se ale nikdy nedozvíme.
Zpracováno na základě: