Článek
Psala se tehdy polovina 18. století, konkrétně rok 1755, vládkyni Rakouského císařství a taktéž české králově se toho roku narodilo jedno z jejich šestnácti dětí. Ano, řeč je o Marii Terezii z rodu Habsburků, která toho roku porodila Marii Antonii Josefu Johanu Habsbursko-Lotrinskou. Pod tímto jménem ji ale ve světě neznají. Pouhých devatenáct let po jejím narození se totiž stala francouzskou královnou a po boku Ludvíka XVI. usedla na trůn jako Marie Antoinetta.
Byl to sňatek z rozumu, ve kterém Marie Antoinetta necítila lásku, a tak žila poněkud rozmařilých životem. S Ludvíkem jim to neklapalo ani po letech manželství. Marie Antoinetta proto hledala lásku jinde. Jejím milencem a velkou životní láskou se stal švédský státník a voják Hans Axel von Fersen.
S králem Francie měla Marie Antoinetta celkem čtyři děti. Poslední dcera se však narodila znetvořená a zemřela, když jí nebyl ještě ani jeden rok. I přesto, že byla matkou, nepřestávala francouzská vladařka žít bohémským životem. Navštěvovala prakticky všechny oslavy a večírky na úrovni. Zvláště ji očarovaly karty a hazardní hry. Z dnešního pohledu bychom řekli, že na nich byla závislá. A jak to tak u závislého bývá, utopí v takových hrách nemalé peníze. U Marie Antoinetty to bylo stejné. Jenže v kartách a hazardu neutápěla svoje peníze, ale peníze ze státní pokladny. A nebylo to vskutku málo. Právě proto se jí začalo říkat Madame Déficit.
Hýření Marie Antoinetty bylo jednou z věcí, kterou hladovějící francouzský lid nesl nelibě. Nezájem krále Ludvíka XVI. a královny Marie vyvolal v lidech pocit, že se panovník a jeho žena starají pouze o sebe a o lid jim vůbec nejde. Stupňující se vlny odporu nakonec vyústily až ve Velkou francouzskou revoluci. Tuto velkou vzpouru lidu už ale dříve předpověděl její bratr. Když viděl poměry ve Francii při své návštěvě, pronesl Josef II., pozdější český král a nástupce své matky Marie Terezie, památnou větu o tom, že revoluce bude krutá.
Rok 1789 byl počátkem revoluce, jakou Evropa do té doby nezažila. Rozzlobený dav krále s královnou svrhl. Marie Antoinetta se však pokusila uniknout, v čemž jí pomáhal její milenec Axel von Fersen. Jenže její útěk nedopadl dobře. Byla zajata a uvězněna v tehdejším vězení zvaném Temple. Zakrátko došlo k popravě jejího muže a francouzského krále Ludvíka XVI. Marii Antoinettu čekal stejný osud o devět měsíců později. Na podzim roku 1793 jí byla na Place de la Concorde, dnešním náměstí Svornosti, sťata hlava gilotinou.
Královna však ani před svou smrtí nepřiznala omyly, jichž se ve svém životě dopustila, a neprojevila lítost nad nezájmem o svůj lid. Traduje se, že nejslavnější větou, kterou tak Marie Antoinetta pronesla ke svým posledním loajálním vojákům s rozkazem, aby její odpůrce povraždili, byla: „Dejte jim nažrat olova!“ To je však podle některých zdrojů pouze legenda.
Přestože byl život Marie Antoinetty zhýralý a její příběh vypráví životní osud šlechtičny, která se zajímá pouze o sebe a nikoli o lidi kolem sebe, filmové a seriálové tvůrce stále fascinuje.
