Článek
Problematika důchodové reformy je už nějaký čas na vládním stole a je terčem časté kritiky pracujícího lidu, které odchod do důchodu také jednou čeká. Posunutí důchodového věku se zdá jako nevyhnutelné, ale dnešní mládež to bude mít ještě mnohem komplikovanější.
Je třeba odpracovat 35 let. Tento počet aktivní práce je už po delší čas neměnný. Do roku 1995 však bylo zvykem, že se studium do 18. roku života započítávalo pro potřeby důchodu plně. Každé další studium po tomto roce se započítávalo pouze z 80 procent a po dobu prvních 6 let. I tak si ale takový vysokoškolský student mohl během svých studiích započítat do „odpracovaných“ roků pěkných pár let jako takový základ. Po roce 1995 však došlo k razantní změně.
Od roku 1996 se přešlo na systém, který studium do 18. roku pro nárok na důchod nezohledňuje vůbec. Tyto roky jsou tedy brány tak, jako by člověk vůbec nepracoval. Avšak studium po 18. roku života zůstalo zachováno v nezměněných intencích, tedy po dobu prvních 6 let jako 80 procent. To ale platí pouze pro studium do konce roku 2009.
Ti, kterým doba studia zasáhne do roku 2010 nebo pozdějších let, už nebudou mít nárok na jakékoli uznání studia pro nárok na důchod. Dnešní mládeži se tak do „odpracovaných“ let nebude počítat ani studium před 18. rokem života, ani po něm. V praxi to znamená, že budou muset pracovat až o několik let déle, než museli ti před nimi, přestože doba odpracovaných let pro nárok na důchod se nezměnila.
Tristní na tom je to, že vysokoškoláci, kteří by měli tvořit elitu národa, budou v tomto znevýhodněni oproti středoškolákům a ještě více vůči těm, kteří mají jen základní vzdělání. Budou znevýhodněni v tom, že se jim roky potřebné pro přiznání důchodu budou počítat až skutečně započne jejich pracovní kariéra. Rovni si budou všichni v tom, že skutečně budou muset odpracovat 35 let bez ohledu na délku jejich studia.
Ti, kterým se studium na vysoké škole nepovede, tak ztratí víc než jen cenné roky života, ale i možnost si v této době již vydělávat a tím si zakládat pro nárok na důchod. Přestože už tento systém funguje více než 10 let, množství zájemců o vysoké školy to neovlivnilo. Buď jsou dnešní studenti přesvědčeni, že na vysokou školu prostě mají, nebo o tomto ani nevědí. V dnešní době totiž vyrůstá generace, kterým je skoro všechno jedno, svůj důchod tak jistě neřeší.
Pokud skutečně dojde k důchodové reformě a bude hranice odchodu do důchodu ještě posunuta, jakým způsobem bude upraveno pravidlo odpracovaných let, když ze škol už není možné nic sebrat? To bude nově 40 let? Nebo dokonce 45 let, bez nichž nedostaneme v důchodu ani korunu?
