Článek
Inflace v Česku byla jedna z nejnižších v Evropské unii. Zpravidla se pohybovala v rozmezí 1,5 až 3 % za kalendářní rok. Mzdy však rostly daleko rychleji. Životní úroveň obyvatel Česka se tak razantně zvyšovala. Pak ale přišel covid. Zpočátku to vypadalo, že na inflaci nebude mít pandemie prakticky žádný vliv. Tak to i po celý rok 2020 vydrželo. Inflace za tento rok byla sice mírně vyšší, ale ve srovnání s očekáváními velmi dobrá. Dosáhla 3,2 %.
Rok 2021 se nesl ve znamení lehce zvýšené inflace, která jen za leden tohoto roku činila 1,3 %. V dalších měsících ale došlo k ustálení inflace na přijatelné úrovni. Celková výše inflace za rok 2021 tak činila 3,8 %. Jde sice v dlouhodobém českém průměru o zvýšenou inflaci, ale taková hodnota stále nebyla problémem.
Problém nastává až v roce 2022. Po nízké inflaci za leden tohoto roku ve výši 0,4 % přichází únor s rekordní měsíční inflací ve výši 4,4 %. Za jeden jediný měsíc roku 2022 tak byla inflace v Česku vyšší než za celý rok 2021. V dalších měsících, prakticky až do července, se inflace každý měsíc pohybovala mezi 1,3 až 1,8 %. Ani nízká inflace v posledních měsících tohoto roku už tomu nemohla pomoci. Za rok 2022 dosáhla totiž inflace v meziročním srovnání 15,1 %. Jedná se už o inflaci dvojcifernou, která je pro ekonomiku státu závažným problémem.
V letošním roce trend zvyšující se inflace bohužel pokračuje. Pouze za leden dosáhla inflace výše 6 %, za únor pak 0,6 %. Bude inflace i nadále stoupat, nebo se konečně ustálí na přijatelné hranici? To bohužel nemůžeme s jistotou říci. Můžeme se ale podívat na to, co inflace způsobila s naší životní úrovni a co udělala s našimi úsporami.
Co se týká životní úrovně, jako ukazatel nám poslouží reálná mzda, nikoli průměrná mzda. Průměrná mzda totiž vyjadřuje číselně vyjádřenou výši mzdy, kterou zaměstnanci skutečně pobírají, kdežto změna reálné mzdy nám říká, o kolik se skutečně mzda v daném období zvýšila po očistění od vlivů jako je inflace.
V letech před začátkem covidu se každoroční zvýšení reálné mzdy pohybovalo mezi 3,1 až 5,9 %. Průměrná mzda samozřejmě rostla o stejné procento zvýšené o roční inflaci za daný rok. V roce 2020 i přes těžkou situaci během covidové pandemie vzrostla reálná mzda o 1,2 % a v roce 2021 dokonce o 2,1 %. Jedná se sice o nižší nárůst než v letech předtím, ale stále nic nenaznačovalo tomu, že by mělo dojít k jakémukoli propadu životní úrovně Čechů. Rok 2022 však znamenal propad reálných mezd o 7,5 %, přestože došlo k růstu průměrné mzdy o 6,5 %. Jedná se o znatelný propad, který má mnoho nepříznivých sociálních dopadů. Za vydělané peníze si tak nyní koupíme méně.
Jak je to ale s úsporami? Nebude brát v potaz zhodnocení úspor skrze bankovní a investiční produkty. Těch totiž existuje celá řada a prakticky každý z nás může mít za daný rok zhodnocení svých prostředků značně odlišné. Pro náš příklad budeme řešit finanční obnos, který jsme si na začátku roku 2020 uložili doma do trezoru. Budeme se snažit zjistit, jak moc tyto finanční prostředky znehodnotily.
Využijeme k tomu metodu časové hodnoty peněz. Pokud jsme si doma do trezoru v lednu 2020 uložili 100 000 Kč, tak po třech letech v lednu 2023 ztratily tyto peníze 24 % své hodnoty. Abychom si za těchto 100 000 Kč mohli koupit to, co jsme si mohli koupit před třemi lety, potřebovali bychom výrazně vyšší sumu, konkrétně 131 925 Kč.
Proto je důležité své uspořené peníze před znehodnocením chránit. Bankovní produkty však prakticky nikdy nezhodnotí námi vložené peníze ani o inflaci za daný rok, tedy nemůžeme hovořit o zhodnocení. Jedná se pouze o znehodnocení menší, než kdyby nám peníze ležely doma.
