Článek
Oku příliš nelahodí přístavba, kterou dnes z ulice Wilsonovovy do hlavního nádraží vstupujeme. S nárůstem cestujících však bylo její přistavení nutností, neboť původní nádražní budova přestávala svému účelu stačit.
Původní nádraží budova, zvaná Fantova, byla postavena na začátku 20. století a jedná se o největší secesní památku u nás. V posledních letech prošla rozsáhlou rekonstrukcí, neboť byla v dezolátním stavu. Původně byla totiž budova postavena na klidném a odlehlém místě, dnes však kolem ní vede rušná pražská magistrála, která stavu budovy rozhodně neprospívá. Uvádí se, že budovu denně míjí přes sto tisíc aut. Dnes je však konečně opět hrdou dominantou města pražského.
Současný stav budovy hlavního nádraží v Praze
Když přijedete vlakem na některé z nástupišť hlavního nádraží, dostanete se z nádraží ven jen tak, že sejdete do některého z podchodů. Ty jsou zde celkem tři, severní, jižní a střední. Půjdete-li tím prostředním, zvedněte oči a naskytne se vám nevšední podívaná. Mezi prvním nástupištěm a nádražní halou uvidíte průhledem do kdysi noblesní a luxusní Fantovy kavárny.
Spousta cestujících projde, aniž by si tohoto monumentálního prostoru všimla. Do Fantovy kavárny, která je už také po rekonstrukci a opět slouží původnímu účelu, můžete vyjet po eskalátorech, abyste si onu nádheru prohlédli v celé její kráse.
Do sousoší vsazený citát Praga, mater urbium neboli Praha, matka měst je po zdech lemován sochami, znázorňujícími česká města, a erby měst, do kterých se ze zdejšího nádraží v době jeho založení jezdívalo. Zleva tak můžeme spatřit erby Prahy, Florencie, Říma, Paříže, Budapešti, znovu Prahy, Vídně, Moskvy, Berlína, Hamburku a Královských Vinohrad.
Ano, skutečně je zde erb nynější městské části Vinohrady. V době, kdy se budova stavěla, totiž Vinohrady nebyly součástí Prahy. K jejich sloučení s Prahou došlo až ve 20. letech 20. století v rámci vzniku tzv. Velké Prahy.
Socha sira Nicholase Wintona s dětmi jako připomínka jeho hrdinského činu.
Zkuste někdy Fantovu kavárnu navštívit, zavzpomínat na doby dávno minulé a nechat se strhnout krásou zdejších prostor. A pokud chcete ještě trochu historie, vyjděte z Fantovy kavárny na první nástupiště a na jeho jižním konci naleznete sochu sira Nicholase Wintona, který v roce 1939 na tomto místě zachránil 669 dětí z převážně židovských rodin. Ty měly být deportovány do koncentračních táborů. Díky jeho hrdinskému činu však odcestovaly vlakem do Spojeného království.
