Článek
Staré Město pražské je známé tím, že se v něm často můžeme cítit jako o pár století zpátky. A také tím, že v každé druhé uličce najdeme nějaký kostel s věží či jinou chráněnou památku. Anežský klášter je však mezi okolními domy a uličkami dobře schován. Vidět jej v plné kráse můžete prakticky jen od nábreží. My vám nyní ukážeme, kde ho najdete a co všechno v jeho areálu můžete spatřit.
Vstoupit do Anežského kláštera můžete i od nábřeží přes jeho zahrady. Hlavní vchod se ale nachází nedaleko Haštalského náměstí a kostela sv. Haštala. Stačí projít Anežskou ulicí a ocitnete se přímo před hlavním vchodem kláštera. Je velmi nenápadný, tak pozor, ať jen neminete.
Rajský dvůr Anežského kláštera
Klášter samotný pochází ze 13. století a založila jej Anežka česká, dcera krále Přemysla Otakara I., která vstoupila do řádku a oddala se řeholnímu životu. Za své dobré skutky, které během života vykonala, a za své božské poselství byla v roce 1989 blahořečena. Od té doby o ní mluvíme jako o svaté Anežce české.
Uvnitř je možné v patře navštívit stálou expozici Národní galerie, v přízemí pak chodby ve středu kláštera kolem rajského dvora, kde můžeme nahlédnout do různých místností, které nám představí chod kláštera ve středověku. K vidění je refektář, kapitulní síň nebo dormitář. Celá prohlídka je tematicky spjata s životem sv. Anežky a řádovými sestrami. Na poučných zastaveních se tak například dozvíme, co řádové sestry přes den a v noci dělaly, co jedly, co nosily na sobě, jak si oblečení zašívaly.
Klášterní chodba vně rajského dvora
K vidění je i model celého kláštera, kde se můžeme podívat, jaká místa jsme navštívili či jaká ještě můžeme navštívit. Část chodeb je též lemována replikami soch ze slavných pražských staveb a míst.
Součástí komplexu je kostel sv. Salvátora a kostel sv. Františka. Ten druhý je pro české země tak trochu jedinečný a výjimečný. Před vstupem do hlavní lodě kostela sv. Františka je totiž v prodloužení kaple Panny Marie přemyslovské pohřebiště. Je zde pochováno několik přemyslovských králů a jejich manželek včetně bratra Anežky krále Václava I. i následníka trůnu Přemysla Otakara II. Nachází se zde i Anežčina soukromá oratoř.
Samotná Anežka česká zde byla také pochována, ale dnes bychom ji zde hledali už jen marně. Ač stále můžeme najít její hrob, v době husitských válek byla řádovými sestrami vyzdvižena z hrobu a pohřbena na jiné místo. Dodnes se však nepodařilo zjistit současné místo jejího posledního odpočinku.
Když vyjdeme z kláštera druhým vchodem ocitneme se na malé zahradě, kde můžeme obdivovat nebo spíš zatracovat moderní umění. Někomu se samozřejmě vystavené exponáty mohou líbit, ale celkově to v takové zahradě u gotického kláštera působí nevkusně až kýčovitě.
Zahrada Anežského kláštera
Součástí areálu je ještě další velká zahrada, respektive nádvoří, kde kromě dalších exponátů moderního umění objevíme i její povětšinou uzavřenou zadní část. Pokud se vám poštěstí a dostanete se i do této části, pak se můžete procházet po základech částí kláštera, které dnes již nestojí. Klášter je totiž dnes považován pouze za torzo, což ostatně potvrzuje i zmiňovaný model celého kláštera uvnitř prostor.
Nechodíte náhodou kolem tohoto kláštera, aniž byste o něm věděli? Nebo jezdíte pravidelně na výlety do Prahy a o klášteru jste ještě neslyšeli? Tak neváhejte ani vteřinu a při nejbližší možné příležitosti jej navštivte. Nebudete litovat.
