Článek
Přelidněné centrum našeho hlavního města může odradit mnoho z těch, kteří nemají rádi davy, nebo se jen neradi mačkají u některé z památek, kterých může Praha nabídnout opravdu mnoho. My vás dnes vezmeme na cestu centrem Starého Města, kde na davy turistů prakticky nenarazíme. Půjdeme totiž tajnými průchody, o kterých ví jen málokdo.
Dnes si projdeme první část této trasy. Dojdeme od Karlova mostu až k Václavskému náměstí a přitom se prakticky vyhneme davům. Nevěříte? Tak pojďte s námi. Celou trasu jsme pro vás vyznačili i na mapě.
Celkový pohled na Anenské náměstí s instalovanou studnou
Začneme tedy kousek od Karlova mostu na Anenském náměstí. Už samotné toto místo stojí za povšimnutí. Při tradiční cestách starou Prahou ho většinou minete. Najdete zde mnoho zajímavých budov, které by určitě vaší pozornosti ujít neměly. Kromě známého divadla Na Zábradlí je tu v domě U Francouzské koruny muzeum Johannese Keplera, který zde dokonce kdysi přebýval. Nachází se zde i velmi zajímavá studna z 18. století, ve které ovšem vodu nehledejte. Byla sem převezena, tudíž je její přítomnost zde pouze zkrášlovacím prvkem celého náměstí.
Tady započne naše cesta tajnými průchody. Jen varování předem. Pokud byste se rozhodli vydat se po stopách těchto průchodů, mějte na paměti, že ne vždy musí být všechny tyto průchody otevřené. Pokud najdete průchod zavřený, je třeba zvolit jinou cestu. To se ale přes den stává jen velmi zřídka.
Průchod z Anenského náměstí do Zlaté ulice
Nyní již vstupujeme do prvního z našich průchodů. V rohu náměstí za studnou najdeme na čísle 948/4 otevřená vrata, do kterých můžeme vstoupit. Ocitneme se v úzké uličce, které se říká Zlatá. Procházíme nyní areálem bývalého kláštera sv. Anny. Za zastavení stojí malebný kostel sv. Anny. Pravděpodobně zde nepotkáte ani živáčka. Zkuste se zaposlouchat do okolních zvuků. Neuslyšíte totiž vůbec nic. V centru Prahy se budete cítit jako v malé a řídce osídlené vesničce. Možná snad jen zpěv ptáků vám bude pobyt na tomto místě zpříjemňovat. Dnes už tento kostel ze 14. století svým účelům neslouží, ale čas od času se zde pořádají kulturní akce.
Bývalý kostel sv. Anny v první části Zlaté ulice
Jakmile dojdeme na konec této ulice, dostaneme se z tohoto zvláštně tichého a skrytého místa na poněkud frekventovanější ulici Liliovou. Všimněte si, že na rohu Zlaté a Liliové můžeme vidět postavu vzdáleně připomínající židovského Golema. Tento patník je častým důvodem, proč do těchto tajemných míst bývá zasazeno hned několik pražských pověstí. Pravý důvod umístění takového patníku na toto místo, ani to, zda má jeho podoba skutečně mít něco společného s Golemem, však nikdy nebylo potvrzeno.
Patník nazývaný Golem na rohu Zlaté a Liliové ulice
Průchod z Liliové ulice do druhé části Zlaté ulice
Pokud budete pozorní, všimnete si, že Liliová ulice pouze křižuje naši Zlatou a mírně vpravo můžeme vplout do druhé části ulice, kterou jsme sem přišli, a to dalším tajným průchodem. Rozevřená vrata nám napoví, že jdeme správně. Průchod touto ulicí nám krásně zkrátí cestu z Liliové ulice do Husovy. A jak je nasnadě, nejenže ušetříme čas, ale zároveň tu budeme opět prakticky sami.
Unikátní část Zlaté ulice vedoucí mezi domy
Cesta je to opravdu zvláštní a velmi tajemná. Jdeme totiž podél domů, kde hned vedle nás stojí zeď, která tuto ulici odděluje od okolních dvorů. Nevidíme tak ani na jednu stranu a můžeme jít pouze rovně. Na některých rozích možná budete i váhat, zda máte jít dál, vypadá to tu někdy i strašidelně. Na místu se podepsal zub času, často se zde objevují i nápisy od sprejerů, které ráz místa trochu kazí. I tak se ale jedná o ojedinělé místo v celé Praze.
Tady to vypadá, že Zlatá ulice končí, ale když dojdete na konec, uvidíte, že to tak není
Do Husovy ulice vstoupíme přesně v místech, kde se tyčí majestátní kostel sv. Jiljí. Ten určitě nevynechejte, je nádherný. My ale půjdeme na druhou stranu, abychom mohli pokračovat našimi tajnými průchody. Zkrátíme si cestu do Jilské tak, že projdeme ulicí Jalovcovou. Ta vypadá zprvu jako poměrně široká ulice, ale doslova po pár metrech se z ní stává jen malá ulička. Opět si budete připadat jako někde zcela jinde.
Z Jilské do Michalské máme hned několik variant, kudy se vydat. Prakticky za každými vraty, které se mezi obchody a restauracemi nacházejí, existuje průchod, který nás provede až do vedlejší ulice a opět nám tak velmi zkrátí naši cestu centrem Prahy. Zvolte ale ten u domu U Železných dveří. Zavede nás totiž na nádherné nádvoříčko, kde můžete obdivovat nádherné pavlačové ochozy i sochu Merkura uprostřed celého prostoru. Do Michalské ulice pak projdete recepcí hotelu Iron Gate. Nemusíte se bát, nikomu nepřijde divné, že procházíte recepcí hotelu, aniž byste byli v hotelu ubytováni, nebo se chtěli ubytovat. Jsou tu na to zvyklí.
Socha Merkura na dvoře domu U Železných dveří
V Michelské ulici se ale vůbec nezastavujte. Přímo naproti našemu vstupu do hotelu jsou totiž další vrata, další průchod. Tentokrát do Melantrichovy ulice. Doslova za chvíli jsme tak prošli od Karlova mostu až k Václavskému náměstí.
Tady první část naší trasy končí, Na druhou část, která povede od Václavského náměstí na Staroměstské náměstí se můžete těšit v našem příštím článku, kde zveřejníme i mapu celé trasy, abyste si ji také mohli projít nikým nerušeni.
