Neznámá místa Prahy: U hrobek na Olšanských hřbitovech pocítíte úctu i mrazení v zádech

Olšanské hřbitovy spadají pod městskou část Žižkov a jejich rozloha přesahuje 50 hektarů, proto na nich i při několikáté návštěvě můžete nacházet stále nová místa. A jestli si myslíte, že návštěva hřbitova, kde nemáte pohřbeného žádného příbuzného nebo známého, je morbidní, pak vás dnes přesvědčíme o opaku. Olšanské hřbitovy jsou naprosto unikátním komplexem, kde vzdáte hold známým osobnostem i ucítíte mrazení v zádech u starých tajemných hrobek.

První hřbitov stál na tomto místě již na konci 17. století. Postupně k němu byly připojovány další novější hřbitovy. Takových celků zde dnes nalezneme hned dvanáct. Ten nejnovější pochází z období před 1. světovou válkou. Uvádí se, že za dobu existence Olšanských hřbitovů zde byly uloženy ostatky více než 2 milionů lidí.

Při procházce hřbitovy můžete obdivovat nové honosné hroby, ale historii tohoto místa nám jistě více připomenou staré hroby, kterých je zde opravdu požehnaně. Mnohdy se jedná o velké hrobky, které na nás působí monumentálním dojmem, ale leckdy nám mohou připadat i tak trochu strašidelné. Jsou totiž často neudržované a jejich částečná zchátralost spolu s popínavým porostem a atmosférou tohoto místa udělá své.

Pokud hřbitovy navštívíte, zaujme vás jistě i hrobka rodiny Lannů a Schebků, která svou velikostí působí spíš jako rodinný dům a na první pohled byste její souvislost s hřbitovy jen těžko hledaly. Největší hrobka zde má rozlohu neuvěřitelných 98 metrů čtverečních.

Mezi nejznámější osobnosti, které byly na hřbitovech pohřbeny, patří například Jan Palach, který se v roce 1968 upálil na Václavském náměstí. Dále zde najdete hroby českých spisovatelů zejména z doby národního obrození, je zde pohřben Karel Jaromír Erben, Viktor Dyk či Karel Havlíček Borovský. Z české kultury a sportu dob pozdějších jsou k vidění hroby Jana Wericha a Jiřího Voskovce, Ivana Hlinky, Ladislava Smoljaka či Vladimíra Menšíka.

Kromě několika tradičních hřbitovů jsou součástí areálu i tak trochu odlišné části. Najdeme zde totiž vojenské pohřebiště, kde odpočívají oběti ozbrojených konfliktů od počátku 19. století až po 2. světovou válku.

Hřbitovy mají i svou pravoslavnou část s krásným chrámem Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde je mimo jiné pohřben i první předseda vlády Československa Karel Kramář. K vidění je i část určena pro zesnulé Židy nazývaná Nový židovský hřbitov. Zde odpočívá například Franz Kafka či Jiří Orten. Od roku 2004 je malá část jednoho z Olšanských hřbitovů vyhrazena jako pohřebiště pro muslimy.

Návštěva Olšanských hřbitovů vám zabere mnoho času. Ať už se tu chcete jen tak procházet a náhodně objevovat, při tom se tu můžete velice snadno ztratit, nebo se chcete vydat cíleně za hrobkami některých velikánů, Olšanské hřbitovy vám poskytnou klid, krásu i tajemno v jednom. Vždyť jste přece na hřbitově, tak jaké magičtější místo si umíte představit.