Článek
Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského je opravdu nenápadný kostelík, který se nachází v Karmelitské ulici vedoucí z Malostranského náměstí na Újezd. Kostel sám o sobě vás asi ani nepřekvapí, ani nenadchne. Vždyť v Praze se nachází takových skvostných staveb a tahle vypadá opravdu obyčejně. Je postaven v barokním stylu a pochází ze 17. století.
Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského
Uvnitř kostela však můžeme objevit dvě rarity, které nikde jinde v Praze nenajdete. První z nich je slavné Pražské Jezulátko. Mnoho Čechů o něm ani neví, ale sjíždí se sem za ním miliony turistů z celého světa, zejména pak ze Španělska. Jedná se o malou dřevěnou sošku Ježíše Krista v útlém věku.
Soška je oblíbená zejména u věřících národů, protože je pro ně symbolem zázraku, který se stal španělskému mnichovi v 16. století. Praví se, že se mu zjevil Ježíš Kristus v mladém věku a tento mnich pak podle tohoto zjevení vymodelovat právě tuto sošku. Soška se pak dostala až do Prahy, kde našla místo v kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského.
Variace šatů Pražského Jezulátka
Soška je vysoká 47 cm a dřevěný materiál, z něhož je vyrobena, je potažen plátnem, povrch je pak z vosku. Ježíšek se pak pravidelně převléká. To obstarávají sestry karmelitky, které pravidelně mění Ježíškovo ošacení dle různých církevní slavností a svátků. Přijdete-li tedy například na Vánoce bude Ježíšek oblečen jinak než v době Velikonoc. Královské šaty, do kterých je Ježíšek oblékán, mívají nejčastěji fialovou, bílou, zelenou nebo červenou barvu.
Je tu ale ještě jedna věc, kvůli které se sem vyplatí zajít. Ovšem pouze v předem oznámené termíny a opravdu jen zcela výjimečně v rámci kulturních akcí. Pod kostelem se nachází katakomby. Jde o unikátní prostory, kde bylo kdysi uloženo na tři sta rakví. Celkem patnáct podzemních místností je přístupných za tajemnými ale nenápadnými dveřmi v kostele. Pohřbívali zde řádové sestry a bratry, rytíře i šlechtice.
Vchod do kostela z ulice
Ve větší kapli najdeme sarkofágy s mumiemi členů řádu, které jsou umístěné ve zdech kaple. Menší kaple sloužily spíše soukromým účelům vysoce postavených hodnostářů, šlechticů či těm, kteří přispívali na chod kostela. Zde už dnes najdeme pouze sedm rakví, z nichž jsou tři prosklené, aby byly zachovalé mumie dobře viditelné. Bohužel však byly katakomby v době jejich znovuobjevení v hrozném stavu a i přes jejich opravu a uvedení do přijatelného stavu již není možné identifikovat skutečná jména osob, jejichž mumie v katakombách spočívají.
Když zjistíte, že budou katakomby otevřené, dlouho neváhejte. Bývají otevřené veřejnosti skutečně jen výjimečně. Návštěva však stojí opravdu za to.
