Článek
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého je často nazýván zjednodušeně jen jako kostel na Karlově. Pokud jste byli někdy na některé z pražských vyhlídek, pravděpodobně jste jej již viděli, nebo jste viděli alespoň jeho monumentální kupoli. Ale byli jste někdy u něj? Nebo ani nevíte, kde se nachází? Tak pojďte s námi.
Kostel na Karlově najdeme v těsné blízkosti vinohradského konce Nuselského mostu, prakticky přímo naproti Kongresovému centru přes Nuselské údolí. Již při příchodu nás uchvátí jeho výška a monstrózní kupole, která zblízka působí ještě jedinečnějším dojmem.
Typický vyhlídkový pohled na kostel na Karlově
A právě o ní a o architektovi se vypráví legenda. Mladý architekt zamilovaný do dcery novoměstského starosty se chce ženit. S tím ale nesouhlasí otec nevěsty, protože mladík není bohatým ani vlivným nápadníkem. Touha po lásce však mladíka zavede na scestí. Aby dívku získal, slíbí císaři Karlu IV., že na Karlově postaví dosud největší kupoli v Praze s rozpětím klenby 24 metrů.
Císař Karel IV. se svojí zálibou ve velkoleposti takovou stavbu vítá, ale v mladíka nemá přílišnou důvěru. A má pravdu. Mladému architektovi na takovou nevídanou stavbu síly nestačí. Rozhodne se tedy svou duši upsat ďáblu, který mu na oplátku pomůže stavbu úspěšně dokončit.
Nicméně v den odhalení stavby se nikdo z dělníků neodváží sundat lešení, na kterém je klenba postavena. Žádný z nich totiž nevěří tomu, že po jeho sundání se klenba nezhroutí. A tak se mladý architekt rozhodne lešení podpálit. V momentě, co vyběhne před kostel, slyší velký hluk připomínající bortící se stavbu. V domnění, že se kostel celý hroutí, uchýlí se k sebevražednému činu. Některé zdroje uvádějí smrt oběšením, jiné zas utonutí ve Vltavě. Hluk, který architekt slyšel z kostela, však nebyly zvuky bortícího se chrámu, ale pouze se sesypalo ono zapálené lešení. Kostel i jeho impozantní klenba vše přečkaly bez úhony. A to až do dnešním dnů.
A vskutku se jedná o zázrak tehdejší architektury. Klenba s takovým rozpětím a bez jakékoli opory byla něco nevídaného. Zrovna tak je na Prahu velmi nezvyklý bohatě zdobený interiér chrámu. Hlavní chrámová loď nemá podlouhlý tvar, jak je typické pro většinu kostelů této doby, ale je kruhového tvaru. Působí tak velmi prostorně s nebeskou lehkostí.
Svaté schody vedoucí do přistavené kaple.
Kostel ale skrývá i další zajímavosti, které jinde nenajdete. První z nich jsou Svaté schody, které po vzoru Svatých schodů v Lateránské bazilice v Římě navrhl slavný architekt Jan Blažej Santini. Kvůli těmto schodům byla ke kostelu přistavěna kaple s trojitým schodištěm, která těsně navazuje na hlavní loď kostela.
Svaté schody mají znázorňovat schody, po kterých Ježíš Kristus vystoupal do Pilátova domu. Celkem jich je 28. Informační cedulka vedle schodů nás informuje, že po těchto schodech se stoupá pouze po kolenou. Kaple, do které schody ústí, si můžeme dobře prohlédnout i zvenčí.
Venkovní pohled na kapli, do které ústí svaté schody.
Pokud se ale rozhodneme nestoupat po Svatých schodech a raději sejdeme dolů pod kostel, objevíme umělou podzemní jeskyni nazývanou Betlémská. Zde stojí za zmínku zdi s výjevy z Bible i nejstarší pražské jesličky vůbec. Říká se jim Svatá rodina.
Kostel je možné navštívit pouze při speciálních příležitostech, proto si tuto informaci ověřte před jeho návštěvou, nebo si prohlídku objednejte. Na své poutní trase Prahou však tento kostel ale určitě nevynechejte.
