Článek
Symbolismus s trochou mysticismu měl v Praze vždy své místo. Bylo tomu tak už za dob Přemyslovců, symboly a skryté významy do svých staveb zabudoval i císař Karel IV., rozkvět mysticismu a zejména alchymie pak datujeme do doby panování císaře Rudolfa II. z rodu Habsburků.
Jedním z nejstarších symbolických prvků, který v Praze můžeme sledovat až do dnes, je tzv. starý kříž, který tvoří celkem pět staveb. Na každém rameni kříže jsou dvě, dvě ramena kříže se pak protínají v místě páté stavby označované jako pravý střed města. A jak takový kříž vlastně vznikal a k čemu sloužil? Za dávných dob se tradovalo, že takový kříž je jistou formou požehnání městu. Panovníci se tak skrze své architekty otiskávali do podoby města a stavěli na jeho území kříže kostelů, které měly jejich městu zajistit mír a blahobyt.
Na prvním rameni kříže ležela kdysi bazilika knížete Spytihněva. Tu bychom tam dnes již marně hledali. Čas tomu tak chtěl. Spytihněvova bazilika totiž již předtím nahradila románskou rotundu sv. Víta. Dnes se na témže místě vyskytujeme vždy, když navštívíme Pražský hrad, konkrétně katedrálu sv. Víta.
Na opačném konci prvního ramene kříže se nachází rotunda sv. Longina. Ta sice existuje dodnes, ale tenkrát byla postavena ve vsi Rybníček, který je dnes již součástí Nového Města. Pojmenování obce se však přeneslo do názvu dnešní ulice, které se říká Na Rybníčku a kterou najdeme v blízkosti dnešního náměstí I. P. Pavlova.
Druhé rameno kříže končí na jednom svém konci kostelem sv. Klimenta. Jedná se o kostel v gotickém stylu ležící v dnešní Klimentské ulici. Na jeho místě však dříve stály dva románské kostely, a to již od konce 10. století. Právě jeden z nich byl původním koncem druhého ramene starého kříže. I tak je kostel sv. Klimenta jedním z nejstarších v Praze.
Opačný konec druhého ramene kříže dnes bohužel zeje prázdnotou. Původně tam stál kostel sv. Jakuba a sv. Filipa, a to již zhruba od 13. století. Bohužel postupem času přestal plnit svůj účel a začal chátrat. Zbořen byl na konci 19. století. Pokud ale budeme hledat místo, kde tento kostel stál, ocitneme se na dnešním Arbesově náměstí na Smíchově.
Pokud si dáme tato místa do mapy a spojíme dva kostely na jednom rameni, poté dva kostely na druhém rameni, obě ramena kříže se protnou na jednom speciálním místě. V pravém středu města.
Tento střed se (jak jinak) nachází na Starém Městě a dodnes na tomto místě stojí rotunda Nalezení sv. Kříže Menšího ze 12. století. Jedná se o krásnou románskou stavbu, která je však dnes trochu utopena v okolní moderní zástavbě. Stále se v ní však konají pravidelné bohoslužby. Je zvláštní pocit stoupnout si do pravého středu celé Prahy, i když to už dnes tak úplně neplatí.
K rotundě sv. Kříže Menšího se váže také jedna zajímavá legenda. Na místě rotundy byl podle této pověsti kdysi dávno rybník. Okolní obyvatelstvo bylo tehdy pohanské, ale jedna z místních dívek přestoupila ke křesťanství. Jako trest za tuto nehoráznost byla ukřižována a i s křížem hozena do tohoto rybníka. Za jedné silné bouře se však kříž z rybníka vynořil. Toto boží znamení bylo hlavním důvodem ke stavbě zmiňované rotundy.
Dobové prameny ale tvrdí, že v 10. století zde bylo pohřebiště a rotunda tu stála právě z tohoto důvodu. Tuto verzi potvrzují nálezy kosterních pozůstatků při stavbě a úpravách okolních domů.
Rotunda je sice velmi starou a jednoduchou stavbou, ale je opravdu nádherná. Naštěstí nebyla zbořena, jak se plánovalo při stavbě okolních činžovních domů v 19. století, a byla ušetřena. Díky tomu ji můžeme vidět ve středu Prahy i dnes.