Článek
V těsné blízkosti turisticky oblíbených Benátek leží ostrov, který už na první pohled působí nepříliš pozitivním dojmem. A není divu. Má doslova děsivou historii, kvůli níž se sem jen tak někdo neodváží. Vstup na něj je totiž přísně zakázán. Jeho atmosféru si tak můžete vychutnat jen z paluby proplouvající lodi.
Poveglia je označení pro tři malé ostrůvky. Dva větší jsou oddělené pouze kanálem a spojuje je most, třetí a nejmenší z nich není s ostatními ostrovy nijak propojen. Zmínky o ostrovu se objevují již v 5. století našeho letopočtu, postupně se z něj stávalo prosperující sídlo. Ve 14. století ale nastal zlom. Ostrov obsadila nepřátelská vojska, většina budov byla zničena a stovky obyvatel povražděni. Od té doby tam nikdo nechtěl bydlet.
Ostrov tak začal sloužit jiným účelům. Když v Itálii zuřily morové epidemie, byli sem převáženi nemocní. Mor byl totiž silně nakažlivou nemocí a izolováním nemocných se předešlo jejímu šíření. Jenže ti nemocní, kteří na Poveglii pobývali, tu mnohdy i zemřeli. Z ostrova se tak stalo místo plné masových hrobů. Často se zde těla i spalovala a ostrov tak byl pokryt popelem z lidských ostatků. Už toto období z něj pro okolní svět učinilo doslova hrůzostrašné místo. Časem tu své dny v karanténě trávili i lidé nakažení jinými infekčními chorobami.
S rozvojem lékařství a ústupem infekčních chorob, které by zabíjely, ztratila Poveglia svůj význam. Našla ho znovu až ve 20. letech minulého století, kdy zde bylo postaveno sanatorium, kam byli umisťováni lidé trpící duševními poruchami. Podle některých zdrojů zde na nich byly prováděny až nelidské pokusy a expremienty. A to vedlo až k uzavření sanatoria, ke kterému došlo v 60. letech 20. století.
Dnes je na ostrov zákaz vstupu. Budovy, které tu stály, jsou v dezolátním stavu, z některých už zbyly jen ruiny. Kromě budovy sanatoria tu kdysi stával kostel San Vitale, ze kterého se do dnešních dnů dochovala pouze zvonice. Ta vystupuje z hustého porostu ostrova a je jedinou ostrovní dominantou.
Ostrov si dodnes kvůli temné historii s přispěním báchorek, kterými byl za mnohá století opředen, získal pověst tajemného místa. Někdy bývá označován také jako jedno z nejděsivějších míst na světě. Podle odhadů zde zemřelo asi 100 tisíc lidí, možná i více. Přesný počet obětí už asi nikdo nespočítá.
Zatím se tedy na ostrov není možné dostat, město ale plánuje jeho revitalizaci. Mohl by z něj být nádherný ostrovní park. Těžko ale říci, zda by měl šanci vzhledem ke své historii přilákat případné turisty, či zda by jej navštěvovali pouze milovníci tajemna a lovci duchů.
Zpracováno na základě: