Článek
Vědci objevili v roce 2019 na mořském dně u Sicílie několik dosud neznámých sopek, které by stále mohly být činné. Vypínají se až 150 metrů nad mořským dnem a jsou nejméně šest kilometrů široké. V tom roce se jednalo o senzační nález. Průzkumy dané oblasti probíhají dodnes. Jenže tyto sopky sehrály velkou úlohu ve sporu o jeden záhadný ostrov v roce 1831.
V první polovině 19. století tyto podmořské sopky explodovaly a navždy změnila mořské dno v jejich okolí. 18. července 1831 se v blízkosti dnes již objevených sopek vynořil z moře záhadný ostrov, o kterém v té době nikdo nevěděl, kde se vzal. Dnes už to díky právě nedávnému objevu víme. Jen pár desítek kilometrů od sicilského města Sciacca byl rázem nad hladinou moře nový sopečný ostrov.
Nového území, které nikomu nepatřilo, využili Britové. Kapitán Humphrey Fleming Senhouse doplul k břehům tohoto ostrova a vztyčil zde britskou vlajku. Ostrov dostal jméno Grahamův ostrov na počest prvního lorda admirality. To se ale samozřejmě nelíbilo tehdejšímu králi obojí Sicílie Ferdinandu II. Na území si dělal nárok, protože se nacházelo nedaleko pevniny, na které vládl on. Z ostrova by navíc byla dobrá strategická základna. Král Ferdinand se proto rozhodl, že je ostrov třeba získat za každou cenu a vyslal k němu válečnou loď.
Spor mezi Brity a Sicilany byl na světě. Aby toho ale nebylo málo, připojili se k němu také Francouzi. Vylodili se na ostrově, vztyčili tam svoji vlajku a dali mu vlastní název Giulia. Sicilané si ho pojmenovali po svém. Pro ně to byla Isola Ferdinandea po jejich králi.
Schylovalo se k boji o nové území. K tomuto boji však nikdy nedošlo. Ještě téhož roku v prosinci ostrov zničehonic zmizel pod mořskou hladinou. Spor byl rázem bezvýznamný, protože to, proč vznikl, už neexistovalo.
V roce 2000 se k potopenému ostrovu vypravili italští potápěči, aby na něj umístili italskou vlajkou. Chtěli zabránit tomu, aby si na ostrov dělali nárok Britové, kdyby se jednou znovu vynořil z moře. Do míst, kde se ostrov nachází, byla také spuštěna pamětní deska s nápisem, který hlásá, že toto místo bude vždy sicilské a nikdy jinak.
Nyní už víme, že se jedná o sopečné vyvřeliny, které se zde objevily po výbuchu sopky kolem roku 1831. To nám ale říká ještě jednu důležitou věc. Sopky by mohly být stále činné a k podobné nebo i větší erupci by mohlo dojít znovu. Zatím nebyla aktivita sopek potvrzena, ale ani vyvrácena. Bude třeba ještě počkat na podrobnější průzkumy, které by nám celou věc mohly osvětlit.
