Článek
Věra Ferbasová se narodila v Sukoradech nedaleko Jičína v roce 1913. Přestože si ji můžeme pamatovat zejména z černobílých filmů pro pamětníky, ztvárnila i několik rolí v komediích či pohádkách, které milujeme dodnes. Zahrála si například v legendární filmové pohádce Dařbuján a Pandrhola a ujala se i role tetičky Luďka Soboty v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje. Z této role si ji můžeme pamatovat jako ráznou a konzervativní dámu, která upřednostňovala psa Gregora před svým synovcem.
Život Věry Ferbasové byl bohatý na skvělé filmové role, byla slavná po celém Československu. Klidného života se ale nedočkala. Zničila ji lidská závist. Přestože v mladých letech ani nepomyslela na to, že by mohla být herečkou, už brzy se měla stát hvězdou. Brzy se o ní začalo říkat, že je to první velká česká komička.
Po maturitě si pomalu začala hledat cestu ke svému životnímu osudu. Dostala se totiž zcela náhodou do Divadla Vlasty Buriana. Tam ale pracovala jako sekretářka. Její osobitý projev však nadchl samotného Buriana, který chtěl, aby si Ferbasová vyzkoušela, jaké to je hrát na jevišti. Nechtělo se jí do toho, ale nakonec svolila.
A pak už to šlo samo. Byla úspěšná jak na jevišti, tak později ve filmu. Její odpor k nacismu jí ale donutil, aby se během druhé světové války vzdala své herecké kariéry. Nechtěla hrát v žádném filmu německé produkce, a tak její hvězda na čas pohasla. Za války se také provdala za uznávaného architekta. Ten se však nehodlal smířit s její hereckou kariérou a přemlouval Ferbasovou, aby s hraním skončila. To ona razantně odmítala. Manželství tak bylo prakticky od prvních okamžiků plné hádek a sporů.
Mohlo by se zdát, že konec druhé světové války bude znamenat velký návrat Věry Ferbasové do světa filmu. Opak byl však pravdou. Přestože odmítala spolupracovat s Němci, stala se z neznámého důvodu trnem v oku novému státnímu zřízení. Komunisté se o ní snažili získat kompromitující informace, Ferbasová tak musela čelit rokům pronásledování. To mělo samozřejmě za následek nedostatek hereckých příležitostí i finanční problémy. Manžel Ferbasové navíc skončil v táboře nucených prací ve Valdicích, kde strávil několik let. Nuceným pracím se nevyhnula ani Ferbasová, strávila tam dva roky.
Konec padesátých let se nesl ve znamení velkého návratu Věry Ferbasové. Přestože hrála jen menší role, byla to pro ni vítaná příležitost, jak se československému divákovi připomenout. Její láskou se v té době stala zvířata, o které spolu s manželem pečovala. Jenže když manžel zemřel, Ferbasová se stáhla a začal žít samotářský život. Sousedé ji kritizovali za to, že žije sama v obklopení mnoha zvířat. Těm Ferbasová obětovala všechno, a tak se brzy znovu dostavily finanční problémy. Jediným řešením bylo prodat dům. Herečka ale tehdy naletěla podvodníkům a zbytek života musela dožít v malém garsonce na sídlišti v pražské Krči.
Jen dva roky po premiéře komedie Jáchyme, hoď ho do stroje si její sousedé všimli, že podezřele dlouho nevychází ze svého bytu. Po otevření garsonky byla Věra Ferbasová nalezena mrtvá. Poslední dny svého života tak musela strávit zcela sama. Zapomenutá a opuštěná.
Zpracováno na základě:
