Paříž se pomalu propadá. Leží totiž na opuštěných vápencových lomech, které se rozpadají

V ohrožení je nejedna slavná francouzská památka, dokonce i celé ulice. Pod Paříží se totiž nachází podzemní dutiny, na kterých je celé město už stovky let postaveno. Nikdo neví, kdy může ke zřícení dojít. V minulosti už k několika takovým sesuvům totiž došlo. V roce 1961 to bylo v Clamart, kde se zřítily podzemní lomy, které s sebou vzaly několik domů, budov a dokonce i stadion. Clamart se nachází jen několik kilometrů od samotného centra města.

V roce 1991 se v Chanteloup-le-Vignes na severozápadě Paříže zřítily domy do 30 metrů hluboké průrvy. Příčina těchto neštěstí je jasná. Pod Paříží se nachází 300 kilometrů opuštěných a rozpadajících se kamenolomů. Jedná se zejména o vápencové lomy. A právě z vápence je vybudována většina Paříže. Uvádí se, že jde až o tři čtvrtiny všech budov. Tyto lomy se nacházejí zejména pod pařížskými ulicemi v centru města.

Lomy jsou staré stovky let. Těžili zde už staří Římané, když jim tehdejší Galie, jak se Francie v době antiky jmenovala, patřila. Později se používaly ve středověku. Jenže stavitelé nové Paříže zapomněli, že tu kdysi takové lomy byly a postavili na nich spoustu staveb v mnoha čtvrtích Paříže. Dutiny se tak nacházejí až pod deseti procenty celého města. A ty se pomalu pod jeho tíhou hroutí.

Paříž se samozřejmě snaží dutiny vystužit, ale každý rok se objevují praskliny na mnoha domech ve městě. Je to nekonečná práce. Francouzští inženýři už třicet let staví v podzemí pilíře, které by Paříž unesly, zároveň některé z dutin zalévají betonem. Pokud by tohle po tak dlouhou dobu nečinili, Paříž by dnes vypadala zcela jinak. Novým problémem moderní doby jsou však stavby výškových budov, které podloží neúměrně zatěžují.

Už když Gustav Eiffel stavěl slavnou Eiffelovu věž, potýkal se s problémem jejího ukotvení. Prostor pod stavbou je extrémně nestabilní a skládá se z vrstev nesoudržné zeminy. Tato zemina musí unést váhu celé věže, která činí sedm a půl tisíce tun. Na nestabilní půdě se však nachází i pařížské metro. Je to jedna z nejhustších sítí metra na světě. Má celkem 16 linek, které obsluhují 308 stanic. Pod mnohými z nich se nachází síť oněch starých lomů. Přímo pod tunely metra se tak nachází dávno opuštěné tunely, které tu byly už před mnoha sty lety. Praskliny, které v tunelech od otřesů metra vznikají, jsou vyspravovány maltou.

Nejrizikovější oblastí celé Paříže je slavný a často navštěvovaný Montmartre, kde se nachází věhlasný kabaret Moulin Rouge nebo úchvatná bazilika Sacré Coeur. Právě Sacré Coeur pod povrchem podepírá 83 kamenných sloupů, aby se celé prostranství nezřítilo. Pod Montmartrem se pak nachází doslova gigantické prostory. Chodby jsou tu vysoké až šest metrů, což na stabilitě podzemí nepřidá. Tyto prostory obsahují zejména sádrovec, který je rozpustný ve vodě. Stačí tedy horninu polít vodou a celý prostor se sesype. Voda tam však přirozeně prosakuje z povrchu, je tedy pouze otázkou, jak dlouho ještě vydrží.

Pod jednou z nejúchvatnějších staveb Paříže, pod Palais Garnier, což je budova pařížské opery, se nachází sběrná nádrž na vodu. Opera tak prakticky neustále stojí ve vodě, aniž by o tom její návštěvníci věděli.

Jak se Paříž rozrůstá, je čím dál více ohrožována nestabilním podložím a inženýři tak neustále musí vymýšlet nové metody, jak město zachránit. Snad se jim povede tento skvost zachovat i pro budoucí generace.

Zpracováno na základě dokumentu Obnažená města: Paříž