Článek
I poslanci jsou lidé, a tak je logické, že při výkonu své důležité funkce budou mít nárok na všechny druhy volna, které zákoník práce nabízí. I zákonodárce si totiž potřebuje odpočinout. Dovolená, zdravotní či indispoziční volno, to vše je naprostou samozřejmostí s touto funkcí spojenou. Nad čím ale zůstává rozum stát, jsou parlamentní prázdniny.
Zaměstnanci v mnoha oborech se o svou dovolenou v létě musí doslova poprat. V červenci a v srpnu ji totiž chtějí doslova všichni, obzvláště ti, kteří mají děti školou povinné. S trochou štěstí ukořistí takový zaměstnanec v létě jeden týden dovolené, v ojedinělých případech třeba i dva týdny.
Velkou výhodu mají v tomto ohledu dvě skupiny zaměstnanců. Ti, kteří pracují ve školství. U nich se totiž předpokládá doba volna po většinu délky trvání letních školních prázdnin. A dále pak zaměstnanci pracující v provozu, kde se na celé prázdniny, případně na jejich část, vyhlašuje celozávodní dovolená. Žádný jiný zaměstnanec si dlouhého letního volna neužije.
Parlamentní prázdniny jsou tak něčím, co nenechává chladným podstatnou část českých zaměstnanců. Chod státu se přece přes léto nezastaví, a tak prázdniny zákonodárců v délce jednoho a půl měsíce nedávají smysl. A někdy jsou ještě delší. Například v roce 2016 trvaly neuvěřitelných 54 dnů. I v roce 2022 byly delší než 50 dnů. Naposledy se totiž poslanci sešli 14. července a jejich zasedání pak pokračovalo až 5. září. Loni byl podle harmonogramu Poslanecké sněmovny jejich posledním dnem před prázdninami 16. červenec, pak se Poslanecká sněmovna sešla až 4. září. Jinak tomu ale nebude ani letos. Pokud totiž bude tento harmonogram dodržen, nebudou poslanci schůzovat ještě déle. Volno by měli mít mezi 15. červencem a 8. zářím. Nutno je také podotknout, že parlamentní prázdniny jsou dobou, která je poslancům hrazena v plné výši.
Českým občanům tak nezbývá než doufat, že než takové prázdniny začnou, stihne Poslanecká sněmovna vyřešit vše, co si naplánovala. Každá obstrukce totiž může proces schvalování zdržet a konkrétní věc nemusí být do začátku parlamentních prázdnin vyřízena. Čekat pak více než měsíc a půl na pokračování jednání o něčem, co už mohlo být dávno schváleno, by totiž neprospělo státu jako celku, ani jeho občanům.
Jedno je totiž jisté. Poslanci mají nárok na volno a musí si od své práce oddechnout, ale takové prázdniny by rozhodně neměly mít vliv na chod našeho státu.
Zpracováno na základě:
