Článek
Mluvíme o Pňovanském mostě, někdy označovaném jako Pňovanský železniční most, což není tak úplně správně, neboť kromě železnice zde najdeme i lávku pro pěší. Vede přes přehradu Hracholusky a stavět se začal již na konci 19. století. Původně měl mít ocelové mostní pilíře. Takový návrh ale neprošel. Prošel až druhý návrh, který zahrnoval pouze ocelovou konstrukci, ale mostní pilíře měly být zděné. Samotný most se pak stavěl dva roky. Dokončen byl v roce 1901.
Původně byl ještě monumentálnější, než ho můžeme vidět nyní. Nad řekou Mží tekoucí do Plzně se totiž vypínal do výšky 47 metrů. Se stavbou Hracholuské přehrady však bylo údolí zatopeno a most tak ztratil 10 metrů ze své výšky, která skončilo pod hladinou Mže. Dnes se tedy na něm nacházíme 37 metrů nad vodní hladinou. Mostní pilíře však musely být ještě předtím zpevněny, aby vyšší hladinu vody a tlak na ně samotné vydržely.
Most je dlouhý 210 metrů a tvoří ho dva zděné mostní pilíře nad přehradou o výšce 44 metrů a dva zemní pilíře na každé straně mostu. Počítáme i s výškou pilířů pod hladinou vody. Most doplňují ještě dva kamenné oblouky.
Pňovanský most je krásnou ukázkou historického železničního inženýrství. Vzhledem k tomu, že se nachází na trase z Plzně dále na východ do Bezdružic, vlaky po něm jezdí i dnes. Na přelomu 60. a 70. let 20. století musel projít velkou opravou ocelové konstrukce. Roku 2018 pak započala rozsáhlá rekonstrukce mostu, která se týkala výměny tří hlavních ocelových polí a zesílení spodní stavby. V rámci této opravy byla také vybudována lávka pro pěší a cyklisty. Teprve od ukončení této rekonstrukce je tak most plně a bezpečně přístupný i pro ty, kteří přes nádherný výhled nechtějí jen přejíždět vlakem, ale chtějí jej vidět přímo z této lávky.
Jednou zajímavostí spojenou s Pňovanským mostem je jeho využití pro adrenalinové sporty, zejména pro bungee jumping. Most se stal velmi vyhledávaným místem právě pro ty, co si chtěji skočit, avšak někteří se domnívají, že by měl být bungee jumping na tomto mostě zakázán, aby nedocházelo k přílišnému opotřebení mostu.
Pod mostem se nachází řeka Mže, která pramení v sousední Německu. Prakticky ihned však vstupuje na naše státní území. Teče přes území západních Čech až do Plzně, kde se stéká s Radbuzou. Právě soutok těchto dvou řek vytváří takovou raritu. Ani jedna z řek se nevlévá do druhé a nepřejímá tak po ní své jméno, jak je tomu zvykem, ale jejich soutok vytváří zcela novou řeku, kterou známe jako Berounku.
Jiné zdroje tvrdí, že Berounka vzniká soutokem dokonce čtyř řek, Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, což ale není zcela přesné. Úhlava se ještě před soutokem Mže s Radbuzou vlévá do Radbuzy a Úslava vtéká již do Berounky za soutokem Mže s Radbuzou.