Článek
Potok Botič je nejznámějším i nejvodnatějším pražským potokem, nepramení však na území hlavního města. Jeho pramen najdeme ve Středočeské kraji v lese u Křížkového Újezdce. Po zhruba 13,5 kilometrech se ale dostává do Prahy. Ještě než do ní přiteče, stačí u Jesenice naplnit vodní nádrž Osnice a v Průhonickém parku vytváří nejen krásné meandry, ale i romantické rybníky jako Bořín, Labeška či Podzámecký rybník. Už to by nám mělo naznačit, že Botič není jen tak ledajaký potok.
Ono ani označení potok není zcela správné. Jedná se totiž o malou říčku, která právě u Průhonic vtéká do městské částí Praha-Újezd. Po cestě ke svému cíli, kterým je Vltava, vytváří tak nádherné scenérie a jedinečné meandry, že v jeho okolí vzniklo hned několik přírodních parků. První z nich je park Botič - Milíčov, pak následuje vodní nádrž Hostivař. O té jen málokdo ví, že její voda pochází právě z tohoto potoku. Když budeme Botič následovat po proudu, užijeme si procházku Prahou a budeme si připadat, jako bychom se ocitli od hlavního města na míle daleko. Projdeme přírodním parkem Meandry Botiče i kolem Hamerského rybníku. Pak se pomalu dostáváme do pražských Vršovic, kde potok zcela splynul s okolním prostředím. Teče dokonce kolem fotbalového stadionu Bohemians a následně až do Nuselského údolí.
Právě Nuselské údolí bývalo místem největší slávy Botiče. Josef Kajetán Tyl Botič miloval a spoustu času trávil právě zde. Voda hučí po lučinách v české hymně je tak popis Botiče, který protéká tímto údolí. To bylo ale v dobách dřívějších, kdy ještě přes toto údolí nevedl Nuselský most, který tak trochu narušil kouzelnou atmosféru tohoto místa.
Délka Botiče na území hlavního města Prahy dosahuje 21 kilometrů, avšak posledních 1,2 kilometru se pro nás stává prakticky neviditelným. U Ostrčilova náměstí totiž na tento poslední úsek vtéká do potrubí a následně ústí do Vltavy na Výtoni pod železničním mostem. Botič si i přesto, že se Praha za několik posledních staletí změnila k nepoznání, uchovává kouzlo, které si naplno mohli vychutnat naši předci. Ale jak praví staré české přísloví, voda je dobrý sluha, ale zlý pán. A to platí i o Botiči.
V době povodní se i tento romantický potok dokáže rozvodnit tak, že může být pro své okolí nebezpečný. V roce 1563 to odnesla městská část Michle, kde na následky rozvodněného Botiče zemřelo několik lidí. Ještě v roce 1958 dokázal zatopit celou Hostivař. Právě proto zde byla následně zbudována Hostivařská přehrada, která by tomu dnes již měla zabránit.
I přesto Botič způsobil radním vrásky na čele v době největších záplav 21. století. V roce 2002 už byla Hostivařská přehrada tak plná, že se musela začít odpouštět. Ve Vršovicích byl v té době průtok Botiče mezi 50 a 60 metry krychlovými za sekundu, přestože standard je v těchto místech 1 až 1,5 metru krychlového za sekundu. Naštěstí se nakonec nerozlil ze svého koryta.
To se ale nedá říci o povodních v roce 2013. Při nich se odhaduje průtok Botiče na 70 metrů krychlových za vteřinu, přitom třetí povodňový stupeň Botiče byl stanoven na průtok 35 metrů krychlových. V tom roce byly zaplaveny rozsáhlé části Hostivaře i Záběhlic. Povodeň, kterou Botič v roce 2013 způsobil, se nazývá jako stoletá voda.
Přestože je tento potok opravdu nádherný, nesmíme za žádných okolností zapomínat, že voda je živel, který dokáže brát lidské životy a ničit majetek. A to platí o každé řece i o každém potoku.
Zpracováno na základě: