Hlavní obsah
Umění a zábava

Princezna Fantaghiro se natáčela na českém hradě Bouzov. Zahrál si tam Zedníček i Brožová

Foto: I.Sáček, senior / Wikipedia Commons / CC0 1.0

hrad Bouzov

V 90. letech byla tato italská pohádka doslova hit. Princezna Fantaghiro si získala srdce českých diváků, kteří po deset celovečerních filmů sledovali, jak příběh této odvážně dívky dopadne. Málokdo ale ví, že příběh se kompletně natáčel v Česku.

Článek

Celá série příběhu o princezně Fantaghiro vznikala mezi roky 1991 a 1996. V originálním italském vydání se jedná celkem o pět velkofilmů, každý v délce zhruba tři hodiny. V českém vysílání byl každý z těchto filmů rozdělen na dvě části, aby byl pro televizního diváka stravitelnější. Na obrazovkách jsme tak mohli vidět celkem pět sérií příběhů o nebojácné princezně, z nich každá měla dvě epizody.

Hlavní dvojici, o jejíž lásku v příběhu šlo, ztvárnili Alessandra Martines a Kim Rossi Stuart. Tím, že se ale všechny díly natáčely v Čechách, zahrálo si v nich i nespočet českých herců. Většina z nich dostala jen malé role, ale byli i tací, kteří se objevovali po boku Fantaghiro pravidelně a stali se tak nedílnou součástí příběhu. Jmenujme například Pavla Zedníčka nebo Markétu Hrubešovou. Tu vůbec největší roli z českých herců ale dostala Kateřina Brožová, která si zahrála sestru hlavní hrdinky.

V příběhu je možné zahlédnout mnoho známých českých lokací. Tou nejčastější se ale stal hrad, na kterém Fantaghiro se svojí rodinou žila. Italský štáb si k tomu vybral jeden z nejkrásnějších a nejpůsobivějších hradů na našem území, Bouzov. Ten najdeme na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje poblíž Moravské Třebové nebo Litovle.

Bouzov má tak úžasné exteriéry, že se stal hradem často figurujícím i v českých pohádkách. Z těch novějších snímků jsme ho mohli vidět například v Princezně zakleté v čase. Hrad na první pohled vypadá jako středověká pevnost s nespočtem věží a věžiček, dvojitým nádvořím a impozantním přístupovým mostem přes příkop kolem hradu. A přestože skutečně pochází z přelomu 13. či 14. století, povětšinu své existence rozhodně nevypadal tak, jak ho známe dnes. Tuto pseudo středověkou podobu mu dala až přestavba na konci 19. a na začátku 20. století.

Hrad totiž sloužil řádu německých rytířů a arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský, velmistr tohoto řádu, v roce 1895 rozhodl o jeho razantní přestavbě. I když o přestavbě asi nemůže být moc řeč. To, co mezi roky 1895 a 1910 proběhlo, byla spíše stavba nového hradu. Většina původního středověkého hradu totiž byla nenávratně zbořena a na jeho místě byl pak postaven hrad ve stylu jihoněmeckých romantických hradů ze stejné doby. Z původní středověké části hradu se tak zachovala jen velmi málo.

Řád německých rytířů se ale postaral o to, aby do hradu byly dovezeny staré a vzácné artefakty pocházející ze středověku, které by připomínaly odkaz tohoto řádu. Návštěva hradu tak rozhodně stojí za to, přestože je stavba mnohem krásnější a monumentálnější zvenčí. Nejhezčí pohledy na něj pak získáte na některé ze vzdálenějších vyhlídek.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz