Článek
Těhotenství může být v současné době pro některé matky i celé rodiny tak trochu strašákem. Domácnosti se totiž razantně sníží příjem. Mateřskou dovolenou může žena čerpat po bodu 28 týdnů, celkem tedy 196 dnů. V tomto období sice k poklesu příjmu dojde, tento pokles ale není natolik markantní. Ženě je od prvního dne mateřské vypláceno 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Vezmeme-li například ženu, která vydělává 35 000 Kč hrubého, dostává běžně v čistém 28 260 Kč v případě existence pouze základní slevy na poplatníka, žena na mateřské ve stejném případě dostane každý měsíc 24 180 Kč.
Jenže když mateřská ženě skončí, nastupuje na rodičovskou dovolenou. Zde je situace daleko horší. Rozhodne-li se matka pobírat rodičovský příspěvek po nejdelší možnou dobu, tedy po dobu 31 měsíců, obdrží každý měsíc 11 290 Kč. Zde už je rozdíl mezi čistou mzdou v zaměstnání a příspěvkem propastný. A takový výpadek se nastávající matka snaží řešit.
Matka má právo si při rodičovské dovolené přivydělávat. Pokud tak bude činit u jiného zaměstnavatele, než u kterého má hlavní pracovní poměr, žádná zásadní omezení se jí netýkají. Nejčastěji takové ženy pracují na dohodu o provedení práce, kde si vydělají do 10 000 Kč, takže z výdělku neodvádějí zdravotní a sociální pojištění. Jenže sehnat s opravdu malým dítětem nějakou brigádu u jiného zaměstnavatele není nic jednoduchého. A tak se matky často spoléhají na svého současného zaměstnavatele. Jenže taková práce má svá omezení.
U stejného zaměstnavatele, u kterého čerpá mateřskou, může žena pracovat pouze na základě jiného pracovněprávního vztahu a nesmí jít o stejný druh činnosti, jako byla zvyklá vykonávat. Jenže to bývá kámen úrazu. Zaměstnavatel je potřebuje právě na tyto úkony a ženy mnohdy nic jiného ani dělat nechtějí. Obzvláště pokud jim jejich původní pozice umožňuje práci z domova. Ta se jim s malým dítětem hodí nejvíce.
Z vlastní zkušenosti ale mohu potvrdit, že to zase takový problém není. Ve svém okolí mám hned několik žen, co tento problém, který je omezoval, se zaměstnavatelem jednoduše vyřešily. Smlouva se napíše na jinou pozici, třeba na úklid kanceláří, ale žena dál vykonává pozici, na jakou byla zvyklá před mateřskou. Případně se nechá zaměstnat u jiné firmy, která má stejné vlastníky jako její zaměstnavatel. A je po problému.
Obejít toto pravidlo se dá tedy velmi jednoduše, přestože to samozřejmě není správné řešení. K čemu ale tedy takové pravidlo existuje? Proč by žena na mateřské nemohla u zaměstnavatele vykonávat brigádu se stejným druhem činnosti, když jiný druh činnosti problémem není? Nad tím zkrátka zůstává rozum stát. A toto pravidlo platí dál, přestože jej za nespočet let jeho platnosti obchází mnoho maminek a zaměstnavatelů.
Zpracováno na základě:
