Článek
Dnes je Božena Němcová spojováno s důležitou etapou národního obrození. Její díla Babička, Divá Bára, V zámku a v podzámčí jsou veskrze naplněna romantikou, nebo mají alespoň romantické ladění. Všechno je to podtrženo jejím zájmem o pohádky pro děti. Jenže v reálném životě nešla romantika a Božena Němcová moc dohromady.
Datum narození Boženy Němcové není zcela jisté, ale oficiálně se používá rok 1820, kdy se narodila jako Barbora Novotná, nemanželské dítě svých rodičů. Po jejich sňatku přijímá příjmení Panklová. Její tvorbu nikdy nebylo úplně snadné zařadit. Nejčastěji je ale řazena k romantismu a realismu. Její život byl značně poznamenaný tím, že jí rodiče vybrali ženicha.
Provdána za něj byla již v roce 1837, kdy jí pravděpodobně bylo pouhých 17 let. Jejímu muži bylo v té době již 32. Božena Němcová mu porodila dceru a tři syny. Josef Němec byl taktéž vlastencem a sám tajně publikoval pod pseudonymem. Často byl ale překládán z místa na místo kvůli slabým pracovním výkonům. Rodina se musela stěhovat s ním. Někdy sloužil v pohraničí, někdy dokonce na Slovensku nebo v Uhrách. Božena na těchto místech nebyla šťastná, toužila po Praze a po svobodě. Manželství tak nebylo od počátku příliš idylické.
Božena Němcová byla bohém. Hýřila penězi, které rodina neměla, později zvala do jejich bytu v Praze další podobně založené literáty. V roce 1853 jí ale umírá patnáctiletý syn Hynek, což je pro Boženu velká rána. Navíc se kvůli jejímu bohémskému životu rodina potýká s finanční krizí. Božena si tak často půjčuje, ale své dluhy jen málokdy splácí.
Časté konflikty provázely manželství Němcových. Měli spolu rozpory i ohledně výchovy jejich dětí. Josef Němec podle všeho svou ženu i několikrát fyzicky napadl, což byl pro ni důvod, aby se od něj pokusila odejít. Stále totiž hledala svou životní lásku. A tak i během svého života v manželství potkávala nové a často mladé muže, do kterých se zamilovávala. Podle jejích slov ale nikdy nešlo o pouhé poblouznění, ale vždy o plnohodnotnou lásku.
Už ve 23 letech si našla prvního milence, o kterém dnes také uslyšíte v hodinách literatury. Byl to básník a publicista, často také překladatel a historik, Václav Bolemír Nebeský. Sílu svého citu dávala Božena Nebeskému tak moc najevo, že se nejspíše tak hluboké lásky zalekl a odešel studovat do Vídně. Božena z toho byla naprosto zoufalá. Ze stresu a stesku na dlouhou dobu onemocněla.
Když bydlela Božena Němcová v Nymburce v letech 1848-1850, dostala se do přízně doktora medicíny Jana Helceleta. Ale tento vztah skončil stejně jako ten s Václavem Bolemírem Nebeským. Jan Helcelet neunesl tíhu její lásky a rozešel se s ní. Následoval Boženin lékař Dušan Lambl. O tomto vztahu se ale dozvěděl i Josef Němec, a tak byl vztah brzy ukončen.
Posledním z osudových mužů Boženy Němcové byl Hanuš Jurenka, který byl o více než deset let mladší. Z některých pramenů plyne, že byl ještě mladší a že byl spolužákem jejího syna Hynka. Rodiče Hanuše Jurenky ho však po zjištění pravdy o vztahu s Boženou Němcovou poslali na studia do Polska.
Na sklonku života u ní propukla rakovina dělohy, a tak se Božena Němcová vrátila k manželovi. Krátce na to v Praze v roce 1862 umírá. Tím se končí příběh bohémského života Boženy Němcové, který za desítky dalších let dostává vlivem zkreslení romantický punc.
