Článek
Najdeme ji u Ostrova nad Ohří. Má sedm pater a je postavena z červených cihel. Na první pohled tak působí velmi nenápadně a nenapadne nás nic jiného než to, že je to věž nějaké staré továrny. A do jisté míry je to i pravda. Jenže tato věž se stala nechvalně proslulým centrem, kam se svážel radioaktivní uran prakticky z celého Československa.
Blízko Rudé věže byl Jáchymov, kde se tento uran těžil. Kvůli tomuto uranu našla svou smrt i světoznámá vědkyně Marie Curie-Skłodowská. Když s ním pracovala, věděla, že vyzařuje záření, ale netušila, že toto záření je životu nebezpečné. Na konci 40. a na začátku 50. let už o tom ale nebyl pochyb. Byly nařízeny limity záření a nosily se ochranné obleky.
Vězni, zejména političtí, kteří byli sváženi do Rudé věže, měli dovezený uran třídit. Žádné ochranné obleky ale nedostali. Tehdejším komunistům bylo jedno, jestli zemřou, nebo si následky ponesou celý život. Potřebovali je jen na práci. A smrtí některých z nich se zbavili i nepohodlných osob. Nucení pracovníci tak začali umírat velmi brzy, jiní vydrželi déle.
Uranová ruda se tu i drtila, aby se s ní do přesné váhy plnily barely. Radioaktivní prach byl tak neustále ve vzduchu a nebylo možné se mu vyhnout. Okna byla uzavřena, aby se i ten nejjemnější prach nedostal ven a mohl se následně využít. Lidé ho vdechovali a polykali. Horečky, krvácení z nosu. Hrdinové tehdejší doby, slavné osobnosti a umělci, spousta z nich zde našla svou smrt. Ti, co přežili, dostali ve většině případů rakovinu a zemřeli krátce po svém propuštění. Smrt se šířila celým táborem i mimo Rudou věž.
Komunisté se snažili, aby jim pracovníci nějakou dobu vydrželi, a tak jim dávali pít mléko. V té době se věřilo, že mléko dostane rakovinu z těla. V té době ale netušili, jak moc se mýlí. Vězni navíc nosili po celou dobu svého pobytu zde stále stejné neprané oblečení, takže byli s nebezpečnou radioaktivitou v neustálém kontaktu.
V Rudé věži takto o život přicházeli lidé soustavně mezi roky 1949 a 1956, kdy byl tábor konečně zrušen. Od roku 2008 se stala Rudá věž národní kulturní památkou. A tím, že proběhla demolice většiny okolních budov, je na ni dnes lepší výhled než kdykoli předtím. Věž je možné navštívit po domluvě, nachází se v ní expozice, která připomíná, jak se zde vězňům kdysi žilo. V budoucnu by zde mohlo vzniknout pietní místo.
Část tábora, kde se dříve pohybovali komunističtí vězni, dodnes slouží jako vězení. A přestože to většina Čechů ani netuší, bylo toto místo spolu s dalšími 17 v této oblasti zařazeno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě Rudé věže tam ale patří nejen místa na území Čech, ale i Německa. Proto se tento komplex památek UNESCO označuje jako Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří.
Zpracováno na základě:
