Článek
Tento zvláštní jev se označuje jako sopečná zima. Jedná se o nejdelší a zároveň nejkrutější období klimatického ochlazování za posledních 2 tisíce let. Předpokládá se, že bylo způsobeno třemi erupcemi nejistého původu na rozličných kontinentech. Většinu zpráv o tomto jevu máme z tehdejší Konstantinopole, dnešního Istanbulu. Jev zasáhl zejména Evropu, ale jeho dopady byly znatelné i na dalších kontinentech, zejména v severní Africe a západní Asii.
Důvodem ochlazení mělo být to, že se erupcí dostalo do atmosféry obrovské množství aerosolů síranu. Vypadalo to tehdy, jako by Evropu zahalil temný mrak. Sluneční záření se hůře dostávalo k zemskému povrchu a následovalo ochlazení. Hovoří se o letním ochlazení o 2,5 stupně a zimním o 2,7 stupně pod průměrné hodnoty té doby. Myslíte, že takové snížení teplot nemohlo mít na tehdejší život a obyvatele vliv? Jste na omylu.
Chladné období totiž prodloužila ještě jedna erupce v roce 547. Ochlazení způsobilo extrémní neúrodu, kterou doprovázel tzv. Justiniánský mor. K tomu se přidal hladomor způsobený právě oním ochlazením. V důsledku toho zemřely jen v Evropě miliony lidí. Období mezi roky 536 a 560 je označováno jako pozdně antická doba ledová.
Kromě ochlazení byla sopečná zima doprovázena i extrémními povětrnostními podmínkami, které jen umocňovaly nastalé ochlazení. Voda v mořích a oceánech byla rozbouřená. Lidé neměli kam se před touto katastrofou schovat. Římský historik Prokopius sepsal v roce 536 po Kristu zprávu o válce s Vandaly, ve které mimo jiné uvádí, že slunce toho roku vydávalo světlo bez jasu, jako by po celý rok docházelo k zatmění slunce, protože jeho paprsky nebyly vůbec jasné. Syrský písař ve své dílem uvedl, že slunce se zatemňovalo přes den a měsíc během noci a vody v oceánech se neustále tříštily v bouřích. Existuje však velké množství další zápisů tohoto neobvyklého klimatického jevu. Toto období je obecně označováno za přechod starověku k ranému středověku a není vyloučeno, že právě sopečná zima mohla způsobit rozsáhlé stěhování národů.
A co se tehdy vlastně stalo z pohledu dnešní moderní vědy? Ještě donedávna se za hlavní příčinu považovala právě sopečná zima způsobená erupcemi sopek v Evropě a okolí, případně se vina dávala meteoritům, které na Zemi v té době dopadly. Jenže nedávná analýza přišla s novými hypotézami. První z nich z toho viní erupci sopky kdesi v severní, nebo střední Americe. Popel a prach z této erupce podle ní pokryl oblohu nad velkou částí planety.
Nevylučuje se ani dopad meteoritu, či komety na zemský povrch. V případě komety mohlo jít jen o těsný průlet kolem Země a zanechání prachových mračen nad zmiňovaným územím. Teorii ohledně výbuchu sopek však stále podporují průzkumy severního i jižního pólu, kde byla objevena ložiska síranů pocházejících ze 6. století našeho letopočtu, tedy z doby, kdy mělo dojít k erupci sopek a kdy do Evropy přišla sopečná zima.
