Článek
Když Leonid Brežněv v roce 1982 zemřel, na oko se všechny země sovětského bloku tvářily, jako by se stala hrozná tragédie. Přitom mnoha z nich svitla naděje na lepší zítřky. Osmnáct let byl totiž tento muž generálním tajemníkem Komunistické strany SSSR. A lidé ho v oblibě zrovna neměli.
O okolnostech smrti takto významného politika, který Rusku vládl po dlouhých osmnáct let, se začali zajímat i ti, které jinak politika nezajímala. SSSR se samozřejmě snažil co nejvíce podrobností ututlat, vědělo se jen, že se jednalo i infarkt myokardu. A jak bývalo v Rusku zvykem, i tělo Brežněva mělo být vystaveno tak, aby si jej mohli lidé přijít prohlédnout. Pro tyto účely tak muselo dojít k nabalzamování těla, aby se zabránilo jeho rozkladu.
Když měl být Brežněv v rakvi přenesen do Sloupové síně moskevského Domu odborů, dno rakve se protrhlo a tělo nebožtíka vypadlo na zem. O tomto incidentu se ale mlčelo a na veřejnost se tato informace nesměla dostat. Při druhém pokusu byla použita rakev s vystuženým plechovým dnem.
O pět dní později se pak konal slavnostní pohřeb. Celá Moskva byla tehdy na nohou. Během slavnostnímu ceremoniálu měl projít hlavním městem dlouhý průvod, při nemž mělo být tělo státníka přeneseno z Domu odborů na hřbitov, kde měla být rakev s jeho ostatky uložena. Všechny televize východního bloku přenášely tento jedinečný okamžik živě, aby všichni mohli uctít Brežněvovu památku. A tak to, co se pak stalo, viděli doslova všichni.
Na záznamu to vypadá, že rakev při spouštění do hrobu vyklouzla jednomu z vojáků z rukou. Jasně patrný je i její náklon a rychlý propad do hrobu. Dokonce se lidé domnívali, že zaslechli i rána při jejím dopadu na dno hrobu. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Rusové ihned po incidentu tvrdili, že k žádné nehodě nedošlo, rakev byla spuštěna tak, jak měla. Rána, která se ozvala, měla být jen oslavnou salvou na počest generálního tajemníka.
Jenže v Československu se už tehdy spekulovalo o tom, jak to bylo doopravdy. Jako nejpravděpodobnější se zdálo vysvětelní, že vše souvisí s incidentem v Domě odborů. Když tehdy mrtvý Brežněv propadl dnem rakve, bylo její dno vystuženo těžkými a bytelnými plechy. Vojáci, kteří měli Brežněva ukládat do hrobu, o tom ale nevěděli. Neodhadli tak váhu rakve, kterou očekávali mnohem lehčí. Neudrželi ji a ta se pak zřítila na dno hrobu.
Lidé, kteří nesouhlasili s útlakem komunistů a nesvobodným zřízením, které tu v té době panovalo, smrt Brežněva tehdy oslavovali. Byl to totiž začátek konce komunismu v Evropě. Další generální tajemníci, kteří nastoupili po Brežněvovi, vydrželi ve své funkci jen několik měsíců. A pak je stihl podobný osud. Teprve až Michail Gorbačov setrval na postu generálního tajemníka více než šest let. Už za jeho vlády se ale východní blok začal rozpadat. Země se osamostatňovaly a do východní Evropy se vrátila demokracie.
Zpracováno na základě:
