Článek
Stephen Hawking se narodil v roce 1942 v anglickém Oxfordu. Ve svém životě byl teoretickým fyzikem, kosmologem a spisovatelem. Sepisoval povětšinou své vědecké teze a snažil se před některými výdobytky moderních technologií varovat lidstvo.
Už během jeho vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné onemocnění. Jednalo se o amyotrofickou laterální sklerózu, což je nevyléčitelné degenerativní onemocnění. Nemoc jej nejprve upoutala na kolečkové křeslo. Následovala ztráta řeči v roce 1985. Stephen Hawking však neztrácel víru. I přes ztrátu řeči dál komunikoval se světem, a to pomocí dorozumívacího programu. Do programu psal text a ten byl syntetizátorem řeči zařízením předčítán.
Toto zařízení ovládal palcem. Časem ale přišel o hybnost i této části těla. Komunikoval však i nadále. Funkci ovládání palcem zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích. Ten měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně Hawkingovy tváře. Zemřel v roce 2018 ve věku 76 let.
Jeho životní síla a vůle žít dál byla a je vzorem pro mnoho nemocných, kteří se nechtějí vzdát a chtějí o své dny na tomto světě bojovat. Stephen Hawking to dokázal a i přes svůj handicap dokázal žít v rámci možností život, který jej naplňoval.
Stephen Hawking je označován za jednoho z největších Britů v dějinách Anglie, zároveň byl čestným členem Papežské akademie věd a laickou i odbornou veřejností byl považován za jednoho z nejinteligentnějších lidí planety. Ve svých publikacích, které se prakticky vždy staly bestsellerem, vysvětloval své teze a popisoval fungování kosmu. V neposlední řadě se snažil varovat svět před potenciálním nebezpečím.
Varoval nás před globálním oteplováním. Podle Hawkinga se svět v roce 2017 nacházel v bodu zlomu a bylo třeba okamžitě jednat. Také zastával názor, že jednou bude nutné se přestěhovat na jinou planetu, protože ani život na Zemi není věčný.
Podle Hawkinga by lidé neměli hledat mimozemské civilizace, protože kdyby se o nás nějaká taková civilizace dozvěděla, mohlo by to pro nás mít důsledky, jaké měl na Indiány dopad Kolumbův objev Ameriky. Stejně tak varoval před genetikou. Snažil se upozornit na to, že ke genetickým úpravám lidského těla bude docházet v následujících letech čím dál častěji. Jednou by se tak mohlo stát, že bude stvořen takzvaný nadčlověk, který si původní lidské obyvatelstvo podmaní.
Jednu z největší starostí mu ale dělala umělá inteligence. Tvrdil o ní, že je to džin uvězněný v lahvi. Jakmile bude vypuštěna, může zcela nahradit lidi. Věděl, že je nutné, aby lidstvo nadále umělou inteligenci vyvíjelo a zdokonalovalo ji, ale upozorňoval na to, že stačí, aby někdo vyvinul program, který by se sám replikoval. Pak by totiž došlo k tomu, že by se sama od sebe umělá inteligence stávala inteligentnější, až by překonala hranice lidského mozku. Pokud by se tak stalo, není podle Hawkinga možné odhadnout, zda by se takto inteligentní umělá inteligence snažila lidstvu pomáhat, nebo by se ho snažila zahubit.
Umělá inteligence jde v dnešní době kupředu každým dnem. Doufejme tak, že se slova tohoto geniálního vědce nenaplní a jednou nebudeme čelit protivníkovi, který nebude z masa a kostí.
