Článek
Kostel sv. Jiří v Lukové na Plzeňsku byl postaven již ve 14. století. V roce 1796 tento kostel již v barokní přestavbě zasáhl požár, který jej velmi poškodil. Poslední opravy proběhly v polovině 19. století. Od té doby chřadne a bohužel se už řadu let nachází v dezolátním stavu.
Kostel byl až donedávna prakticky prázdný. Došlo zde k několika vykradením a odcizeno bylo vše movité, co se v kostele nacházelo. Některé zvony byly zničeny během požáru, ostatní zrekvírovány za první světové války. Pak ale přišel student Jakub Hadrava s projektem, který měl být součástí jeho bakalářské práce.
Jakub Hadrava byl v roce 2012 studentem Západočeské univerzity v Plzni, fakulty designu a umění. Pro projekt své bakalářské práce si vybral právě kostel sv. Jiří v Lukové. Do kostela bylo tak postupně instalováno 32 soch. Některé z nich v sedící a některé ve stojící poloze.
Každá z těchto soch je vytvořena z látky napuštěné sádrou a byla modelována na živých lidech. Nikdo nečekal, že výstava těchto soch dosáhne takového věhlasu a kostel získá finanční prostředky alespoň na nejnutnější opravy. Ty byly dokončeny v roce 2022. Kostel je tak zase alespoň na chvíli mimo nebezpečí. Pokud by totiž opravy neproběhly, hrozilo mu zřícení, neboť střechou do kostela desítky let zatékalo.
Student původně zamýšlel, že sochy by měly symbolizovat věřící, kteří dříve ve vesnici žili. Avšak jeho výstava pro mnohé návštěvníka získala úplně jiný rozměr. Ti, kteří nejsou místní a o smyslu projektu studenta Jakuba Hadravy neví, se sem sjíždějí z jiného důvodu. Sochy sedící v kostelních lavicích a stojící u dveří či tam, kde dříve býval oltář, navozují v návštěvnících zvláštní pocity.
Může za to samozřejmě vzhled soch. Vypadají jako skutečné osoby, které jsou zahaleny v dlouhým bílých pláštích, které jim splývají i přes obličej. Někdo je vnímá jako duchy, kteří se v kostele zhmotnili, jiní je zase vnímají jako jeptišky či mrtvé řádové sestry, které i po smrti setrvaly na tomto místě a neodešly na onen svět. Jistě, značný vliv na to má lidská představivost umocněná zahraničními horory, ve kterých se podobné postavy jeptišek objevují, ale i tak zde v kostele objevíte něco, co nikde jinde v Česku.
Hned po příchodu se vás zmocní pocit strachu a úzkosti. V uličce mezi lavicemi budete procházet se vším respektem a budete alespoň jedním okem sledovat postavy kolem vás, zda se některá z nich nepohne. Pocit je to opravdu zvláštní a ne zrovna příjemný. Sice v kostele asi moc dlouho nevydržíte, ale určitě je to jedinečný zážitek.
Kostel si díky své instalaci soch získal renomé i v zahraničí, a tak jej ročně navštěvují turisté nejen z Česka, ale i ze zahraničí, kteří vyhledávají tajemná místa skrze Evropu i další státy světa.