Článek
Budova Národního divadla je jednou z nejkrásnějších secesních budov v Praze, která byla vybudována v 2. polovině 19. století. Ti z nás, kteří již divadlo navštívili, vědí, že si krása této budovy zvenčí nezadá s jedinečností jeho interiérů. Návštěvník divadla se ale vždy dostane jen do předem vyhrazených prostor a ve většině případů do budovy vstupuje hlavním vchodem. Existuje ale ještě jeden tajný vstup. A přestože o něm ví jen málokdo, je všem na očích.
Abychom si tento tajný vstup mohli prohlédnout, nejlepším místem k jeho pozorování bude most Legií, případně také Střelecký či Slovanský ostrov. Tento vstup je totiž unikátní v tom, že se do něj dá dostat pouze po vodě. Nachází se ve zdi Masarykova nábřeží a nemůžeme ho přehlédnout. Jedná se velký otvor půlkruhovitého tvaru.
Pokud bychom připluli lodí až k tomuto otvoru, dostali bychom se jím do podzemních tunelů divadla. Ty jsou mnohem starší než samotná budova a sloužily k překládce zboží z náplavky na přijíždějící lodě a opačně. Časem ale přestaly být tyto tunely využívány a pak nad nimi byla postavena monumentální budova Národního divadla. Otázkou ale zůstávalo, co s tunely.
Tehdy bylo rozhodnuto, že se tunely promění v divadelní klimatizaci. Chladný vzduch od řeky se tudy vhání do prostor divadla a chladící systém funguje na principu chlazení říční vody. Původně tu byly jen dva tunely, ale zhruba před čtyřiceti lety přibyl v rámci rekonstrukce ještě třetí tunel. Otvor ve zdi Masarykova nábřeží je vstupní branou do všech tří tunelů, které zde začínají, stoupají do kopce, aby vyrovnaly výškový rozdíl, a končí v druhém suterénu divadla.
Tunel přístupný po vodě s protipovodňovými vraty
Tunely byly náchylné na zvyšování hladiny Vltavy. Pokaždé, když hladina vody v řece stoupla, dostala se do nich voda. Při velkých záplavách v roce 2002 byl vchod do tunelů kompletně pod vodou, zdi tunelů se nasákly vodou a i po opadnutí velké vody byl jejich stav tristní. Hrozil dokonce propad nábřežní komunikace. Právě proto byla provedena jejich rozsáhlá rekonstrukce a došlo k jejich zpevnění.
Dnes už by se voda do prostor tunelů, případně i divadla dostat neměla. Otvor ve zdi Masarykova nábřeží je za normálního stavu Vltavy stále otevřen a stal se oázou pro zaměstnance, kteří se sem chodí nadýchat čerstvého vzduchu a přitom odtud mohou pozorovat okolní Prahu, aniž by budovu divadla opustili. Když se ale začne zvedat voda, otvor uzavřou speciální protipovodňová vrata a do zdejších prostor se nedostane ani kapka vody.
Systém tunelů vedoucích od Vltavy do podzemí Národní divadla je naprosto unikátní. A ruku na srdce. Kdo z vás si otvoru ve zdi Masarykova nábřeží někdy všiml? A přemýšleli jste někdy o tom, kam tento otvor vede, nebo jste si mysleli, že jde jen o vyústění kanalizace?
Zpracováno na základě:
