Článek
Karel IV. nebyl jen českým králem, ale byl také císařem Svaté říše římské. Tato říše byla v té době evropskou velmocí. Zabírala prakticky území celého Německa, Rakouska a Švýcarska, zároveň však i část Francie, Itálie, Slovinska či Chorvatska a dalších přilehlých území. Zároveň byl prvním českým králem v dějinách, který se stal římským císařem.
Pro české země udělal mnoho dobrého. Praha za jeho vlády zažívá největší rozkvět. Staví se spousta chrámů po celé zemi. Položeny byly základy Svatovítské katedrály, Karlova mostu i dalších světových unikátů. V Praze začíná fungovat jedna z nejstarších evropských a dodnes velmi ceněných univerzit. Nic nenasvědčuje tomu, že by i král Karel měl nějaká svá temná tajemství.
Jenže jako každý panovník musel i Karel IV. učinit některá nepopulární rozhodnutí, která v zobecňování vyučované historie sice zapadnou mezi řádky, ale před soudem dějin jejich důvody neobstojí.
V centru Norimberku stávalo za dob otce vlasti židovské ghetto, které ale ostatním obyvatelům města vadilo. V roce 1348 se začíná Evropou šířit epidemie moru a sebestředným křesťanům je jasné, kdo je na vině. Vůči Židům sílí nenávist. Mor je podle křesťanů pouhým spiknutím Židů, kteří otrávili pitnou vodu, aby se zbavili křesťanů a mohli vládnout světu.
Norimberští křesťané v té době řeší otázku, co s tím. Obrací se proto na císaře Karla IV., aby jim povolil vypálení židovského ghetta v jejich městě. Nejdříve se toho Karel zdráhal, pak ale povolil zabrat některé židovské domy, následně slíbil norimberským beztrestnost v případě konfliktů s Židy. Nakonec však prosbám občanů Norimberku podlehl a podepsal právo na pogrom. Stalo se tak 2. října 1349. Pogrom, který následoval, byl drastický. Ghetto bylo vypáleno, prchající Židé pozabíjeni. Zemřelo jich více než pět set.
V Německu proběhly v té době ještě další tři pogromy. Karel IV. věděl, že se k nim schyluje, přesto jim nezabránil. Nečinně jim přihlížel. Židovská ghetta tak zmizela i v Augsburgu, Regensburgu (Řeznu) a také ve Frankfurtu.
Tehdejší doba byla v Evropě temná. Karel IV. soupeřil o svoji funkci císaře Svaté říše římské s původním císařem Ludvíkem Bavorským. Část Evropy tak byla proti němu. K tomu se Evropou proháněl mor, který vyhubil téměř polovinu všech tehdejších obyvatel. Všichni se báli, co bude. Možná i samotný král český a císař římský. Potřeboval si tak naklonit norimberské.
Karel IV. měl tak k takovému rozhodnutí jistě své vlastní důvody, ale žádné takové důvody ho nezprošťují viny. Pogromy, jako byl ten Karlem schválený, provázely Židy již od středověku. A není to ani sto let, co se Adolf Hitler v čele Německa pokusil o jejich úplné vyhlazení. Nenávist vůči Židům je jedním z největších hříchů Evropy, který už nikdy nedokážeme smazat.
