Článek
Bavorsko je jednou ze spolkových zemí Německa, která těsně sousedí s Českou republikou. A právě v ní se nachází jeden z nejkrásnějších zámků na světě. Někdy se mu přezdívá zámek šíleného krále, ale oficiálně ho na mapě najdeme jako Neuschwanstein. Stojí zde od druhé poloviny 19. století a je to jeden z nejvyhledávanějším turistických cílů celého Německa.
Zámek jsme mohli spatřit v několika filmech, ale především ho můžete znát z loga společnosti Walta Disneyho. Podle Neuschwansteinu byl vytvořen zámek v disneyovské pohádce Šípková Růženka a jedná se také o ústřední atrakci v zábavních parcích Disneylandu. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedny z nejsledovanějších pohádek již přes 100 let, zná podobu zámku každé malé dítě.
Zámek má připomínat středověký hrad. Tomu pomáhá nejen jeho vzhled, ale i fakt, že se nachází na vysoké skále nad okolním terénem, což bylo pro pozdější zámky poněkud netypické. Po architektonické stránce je Neuschwanstein směsicí snad všech stavebních stylů. Je to mix zejména novogotiky, novoromantismu a historismu. Za obdiv stojí především trůnní sál nacházející se v interiérech zámku, který byl navržen dle interiéru istanbulské mešity Hagia Sofia.
Trůnní sál na zámku Neuschwanstein
Postavit ho nechal Ludvík II. Bavorský, kterému se přezdívalo šílený král. Tuto přezdívku si vysloužil během doby své vlády. Více než o vládnutí se totiž zajímal o pohádky a často se ztrácel ve svých fantaziích. Byl to celoživotní snílek. Chodil oblékaný v historických kostýmech, spával přes den a byl vzhůru zejména v noci. Nechával si stavět nákladné pohádkové hrady, na kterých trávil mnoho času.
Když mu ale bylo dvacet let, přišel o přední zuby a ztratil své sebevědomí. Byl však vášnivým milovníkem hudby Richarda Wagnera, a tak z něj učinil svého dvorního skladatele. Ludvík Bavorský k němu choval takový obdiv, že mu dal finanční prostředky na splacení veškerých skladatelových dluhů a po vzájemné domluvě mu chtěl nechat postavit i vlastní jedinečnou operní scénu. Tou měl být právě zámek Neuschwanstein. Jenže tehdy Radě ministrů došla trpělivost. Wagnera vyhnali z Bavorska a Ludvíka zbavili svéprávnosti. Byl uvržen do domácího vězení na hradě Berg. Tam ale strávil pouhé dva dny. Zemřel za dosud nevyjasněných okolností při procházce k blízkému jezeru, ze které se nevrátil živý. Dožil se pouhých 22 let.
Zámek byl dostavěn až zhruba rok po Ludvíkově smrti, přestože v něm panovník už při stavbě přebýval s několika sluhy. Do trůnního sálu měl být původně instalován honosný trůn, nezbyly už na něj ale finance. Zámek byl brzy uzavřen a nikdo se o něj nestaral. To vedlo k postupnému chátrání. Až o mnoho let později byla provedena jeho rekonstrukce a po druhé světové válce se otevřel veřejnosti, takže je dnes možné navštívit jak jeho interiéry, tak místa kolem hradu. Je to vskutku úchvatná stavba.
Zpracováno na základě:
