V Paříži je 17 stanic duchů: Některé z nich nemají vchod, ani východ, jiné nikam nevedou

Metro v Paříži je druhé nejstarší v Evropě a jeho první úseky byly otevřeny už v roce 1900. Jenže za 123 let, které uplynuly od jeho otevření, nároky na infrastrukturu v rozrůstajícím se městě výrazně stouply. Dnes můžeme v Paříži najít více než 306 funkčních stanic na 16 různých linkách. Takovou hustou síť metra jinde v Evropě nenajdete. A přesto je prakticky neustále přeplněné.

Kromě klasických stanic metra, která jsou stále v provozu, najdeme v pařížském podzemí i 17 stanic, kterým nikdo neřekne jinak než stanice duchů. Jedná se o stanice metra, které byly z různých důvodů uzavřeny a dnes již nejsou v provozu, přestože je cestující mnohdy mohou z vlaku vidět, protože většinou z nich vlak projíždí, ale nezastavuje. První takové stanice začaly vznikat už v roce 1939, když na evropském kontinentu vypukla druhá světová válka. Většina z nich byla po válce zase otevřena, ale některé se svého otevření už nedočkaly.

Tyto stanice už nebyly po válce obnoveny zejména z důvodu, že mezi nimi a okolními stanicemi byla příliš malá vzdálenost, a proto se zdálo mnohem rentabilnější, když bude metro zastavovat pouze v předchozí a pak až v následující stanici.

Pak jsou tu ale ještě další dvě skupiny stanic duchů, které jsou v evropském prostoru naprosto unikátní. V Paříži najdeme tři stanice, na nichž se začalo pracovat, ale z různých důvodů nakonec k jejich dokončení nedošlo. A také dvě stanice, které sice byly kompletně dokončeny, ale jediné, co postrádají, je východ na ulici a vstup z ulice. Jediný přístup k nim je tak pouze skrze tunely metra a okolní stanice. Tyto dvě zastávky, přestože byly naprosto funkční a připravené k provozu, veřejnost nikdy nespatřila. Paříž svou infrastrukturu musí měnit za pochodu, takže než byly tyto stanice dokončeny, došlo ke změně plánované linky metra a pro nový plán už se tyto prostory nehodily. Takové stanice jsou přístupné pro veřejnost jen při speciálních příležitostech, jako jsou například Dny evropského dědictví.

Stanice duchů jsou tak opuštěná místa v podzemních tunelech města, kde vám doslova běhá mráz po zádech. Mnoho z nich je posprejovaných a zanešených prachem, takže působí vskutku děsivým dojmem. Uzavřené stanice však mohou získat i nové využití. Hned několik takových tratí slouží jako depo. Ze stanice Porte de Lilas vede neveřejná trať do stanice Place des Fêtes. A tento úsek i nástupiště stanice se využívá pro natáčení jako filmová kulisa. Točí se zde reklamy a často i filmy domácí a zahraniční produkce.

Za své vzala i plánovaná linka metra, která měla vést až na pařížské letiště Orly. Pod letištěm, na terminálu jih, najdeme prakticky hotovou stanici metra. Vlaky z ní však nikdy nevyjely a ani se o jejich napojení na trasu vedoucí do míst poblíž letiště neuvažuje. Další takovou stanici najdeme i u Seiny. Je také zcela opuštěná. Původně měla totiž trať jedné z linek procházet tunelem pod Seinou. Právě proto tato stanice vznikla. Jenže nakonec se zvolila méně nákladná varianta, kdy metro vede po povrchu a přejíždí Seinu po jednom z pařížským mostů. Jedna ze zrušených stanic fungovala dokonce jako útulek pro bezdomovce a dnes ji využívá Armáda spásy.

Paříž je pozoruhodné město, které skrývá mnoho nepoznaného i pro toho, kdo si myslí, že ji zná. Je to labyrint, který nikdo za celý svůj život nezvládne projít celý.