Hlavní obsah
Umění a zábava

Vltava Bedřicha Smetany je až moc podobná izraelské hymně. Nejde o náhodu, Smetana si motiv půjčil

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Encyklopedia Britannica / Wikipedia Commons / volné dílo

Bedřich Smetana

Přejímání melodií a půjčování si hudebních motivů je součástí hudební branže už po staletí. Ale pokud si takový motiv půjčím, měl bych to uvést. Jinak by to mohlo být označeno za plagiátorství.

Článek

Bedřich Smetana skládal mezi roky 1874 a 1879 cyklus symfonických básní, které nazval Má vlast. Jedná se o doslova ikonické dílo, které ve svých tónech ukrývá kus naší historie. Smetana za vytvoření tohoto díla zaslouží obdiv, protože jej zkomponoval v době, kdy byl již zcela hluchý.

Celý cyklus se skládá ze šesti básní, které jsou spojeny s českými historickými událostmi a místy. O tom svědčí už i jejich názvy. Jde o Vyšehrad, Vltavu, Šárku, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Ta nejznámější z nich je bez pochyby Vltava, jedinečné dílo, které se stalo doslova oslavnou hymnou Čechů a naší země. Jedná se o hudební popis řeky Vltavy v různých místech jejího toku. Jenže právě tato skladba není tak úplně Smetanova.

Smetana si hlavní motiv skladby mírně řečeno vypůjčil. Stejný motiv se totiž v hudbě vyskytoval hojně již od renesance a za ta staletí doslova zlidověl. A protože nebylo autora a žádných autorských práv, skladba zkrátka nikomu nepatřila, nemohl Smetanu nikdo nařknout z plagiátorství.

Původ skladby je však nejasný. Vypůjčený motiv je přisuzován švédské skladbě, která svým charakter připomínala českou hudbu, proto Smetanovi dobře posloužila. Existuje ale ještě varianta, podle které je skladba původem moldavská. Toto tvrzení je rozšířeno na základě života hudebního skladatele, který se v Moldávii narodil v roce 1870. Později však emigroval do Izraele. Při kompozici izraelské národní hymny pak použil motiv, který znal z dětství ze své rodné země. Jednalo se právě o tentýž motiv, který použil Smetana ve Vltavě.

Hudební podklad izraelské hymny je tak v mnoha svých částech prakticky shodný se Smetanovou symfonickou básní, která má vyjadřovat majestátnost naší Vltavy. Při poslechu je to patrné už od prvních tónů. A vzhledem k tomu, že se jedná o často používaný motiv v renesanci, tedy mezi 14. a 16. století, není vyloučeno, že ústřední melodii Smetanovy Vltavy objevíme i v jiných dílech různých států napříč Evropou.

Je jasné, že Smetana žádný z dobových zákonů neporušil. Tenkrát nebyla pravidla autorského zákona zdaleka tak přísná, jako jsou v dnešní době. I dnes ale platí, že dílo je chráněno autorskými právy po dobu 70 let od smrti autora bez ohledu na to, kdy jej autor složil. I kdyby to takto platilo ve Smetanově době, už by se na motiv autorská práva nevztahovala, protože se jednalo o skladbu starou stovky let. Její autor navíc byl a stále je neznámý.

Bedřich Smetana složil nádherné dílo, přestože si ústřední motiv vypůjčil. A tak trochu paradoxní je, že až někdy uslyšíme, třeba v televizi, izraelskou hymnu, tak si na něj vzpomeneme.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz