Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Hladina moří stoupá čím dál rychleji. Do konce století by mohla vzrůst až o 270 cm

Foto: GodeNehler / Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0

Voda znamená život. Bez ní bychom se neobešli ani my, ani zvířata, dokonce ani jakékoli rostliny. Dokáže být ale pěkně nebezpečná. Každé tři roky stoupne hladina o více než jeden centimetr a tempo stoupání se bude zrychlovat.

Článek

Moře je jedním z největších přírodních zdrojů na Zemi. Ovlivňuje život všeho živého na naší planetě. Hladina moří se však zvedá. Tak tomu ale bylo odnepaměti, tak čeho se obávat? Stoupání mořské hladiny se totiž neustále zrychluje. V posledních desetiletích došlo k neobvyklému nárůstu tempa zvyšování mořské hladiny. Pokud by hladina i nadále stoupala stejným tempem, jako je dnes běžné, tak stoupne za 10 let o více než 3,5 cm. A to může být například pro Benátky za pár desítek let devastační.

Odborníci se domnívají, že tempo zvyšování vodní hladiny se bude skutečně neustále zrychlovat. Tento jev stoupání mořské hladiny je způsobován hned několika faktory. Nejvíce se na tom ale podílí globální oteplování. Tím, jak se zvyšuje průměrná teplota na Zemi, dochází k tání ledovců. Rozpuštěná voda pak zvedá hladinu světového oceánu. A ledovce dnes tají tak, jako nikdy dříve.

Oteplování země ale nemá vliv jen na to, že do moří a oceánů přitéká další voda, ale způsobuje i rozpínání oceánů. Co tento jev vlastně znamená? Když dojde ke zvýšení teploty vzduchu, stoupá samozřejmě i teplota vody. A teplejší voda se rozpíná a zaujímá větší objem. Takže i tímto jevem dochází ke zvyšování mořské hladiny, aniž by do moří a oceánů nějaká voda přibyla.

Foto: David Stanley / Wikipedia Commons / CC BY-SA 2.0

Ledovce tají ohromnou rychlostí

Podle odborníků rostoucí tempo zvyšování mořské hladiny znamená, že by se do konce 21. století měla hladina oceánů zvýšit o 30 cm. V tom lepším případě. V horších scénářích se počítá dokonce se 120 cm. Některé teorie uvádějí, že jako pravděpodobné se dá označit i zvýšení mořské hladiny o 200 až 270 cm. Takto rychlé zvedání hladiny by v Evropě nejvíce postihlo nízko položené oblasti jako je sever Velké Británie, Nizozemí, ale třeba i turisty milované Benátky.

Benátky takovou zkouškou na zvyšování hladiny moří procházejí každý rok. Průměrně 54 dní v roce se totiž v Benátkách označuje jako acqua alta neboli vysoká voda. Hladina v těchto dnech v Benátkách stoupá v průměru o 90 cm, ale není nijak neobvyklé, aby se hladina nezvedla i o 1,5 metru.

Do rovnice, kterou však vědci tato čísla vypočítávají, vstupuje mnoho proměnných. I když je zde velká pravděpodobnost naplnění jejich scénářů, z historie víme, že Země a svět jako takový dokáže pořádně překvapit. Může dojít například k ochlazení klimatu a tím ke snížení vodní hladiny. Spekuluje se i o příchodu doby ledové.

V každém případě by se stoupání mořské hladiny nemělo brát na lehkou váhu, protože jde o závažný problém, který se musí začít řešit včas, nikoli až bude pozdě. Je třeba zkoumat a vyvíjet nové technologie, které by v boji s vodou mohly být nápomocny. Těmto dopadům můžeme buď předcházet, například snižováním emisí skleníkových plynů, nebo zmírňovat jejich dopady, například stavbou hrází, které ochrání přímořské oblasti. I to ale při přetrvávajícím trendu stoupání mořské hladiny bude jednou k ničemu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz