Článek
Pokud se podnikatel rozhodne být v režimu paušální daně v základní pásmu, pak jeho měsíční paušální daň pro rok 2023 činí 6208 Kč. Jenže z této částky jde 3386 Kč na důchodové pojištění a 2722 Kč jde na zdravotní pojištění. Podnikatel tak z takové částky zaplatí na dani pouze 100 Kč.
To je případ i pana Pavla Š., se kterým jsme o této problematice mluvili. Přiznal nám, že si vydělá přibližně 120 tisíc korun měsíčně. I toto mu ale výše zmíněná paušální daň pokryje, neboť pro první pásmo paušální daně můžete při vykazování výdajů paušálem ve výši 60 % vydělat ročně až 1,5 milionu korun.
Podnikatel Pavel Š. nám vysvětlil, že jeho podnikání nevyžaduje žádné zvláštní náklady, pouze používání notebooku a elektřinu. Jeho příjem 120 tisíc korun měsíčně se tak rovná i jeho zisku. Vzhledem k tomu, že ale spadá do kategorie podnikání s možností uplatnění právě 60% výdajového paušálu, stále se vejde do první kategorie paušální daně. Ze 120 tisíc korun zisku mu tak po zdanění a odvodech zbyde 113 792 Kč čistého.
Už toto je alarmující, ale to stále není vše. Pavel Š. má totiž nárok i na příspěvek na bydlení. Jak je to možné? Osoba spadající do prvního pásma paušální daně má totiž z pohledu státu měsíční čistý příjem ve výši 18 900 Kč. Přitom je jedno, zda za celý rok nevydělá vůbec nic, nebo vydělá maximální částku tohoto paušálního režimu ve výši 1,5 milionu korun.
Podnikatel Pavel Š. žije sám v pronájmu v pražské bytě. Za nájem bytu platí 15 000 Kč měsíčně a další náklady spojené s bydlením ho vyjdou na 5 000 Kč. Celkem se tedy jedná o 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že pro výpočet výše příspěvku na bydlení je také stěžejní příjem všech členů domácnosti, použije se pro výpočet takové částky čistý příjem pouze pana Pavla Š. A ten je, jak zmiňujeme výše, z pohledu státu pouze 18 900 Kč, nikoli skutečných 113 792 Kč.
Panu Pavlu Š. tak vzniká nárok na příspěvek na bydlení ve výši 12 459 Kč, které dostává od státu každý měsíc. Za bydlení tak ze svého zaplatí pouze 7 541 Kč měsíčně. Z jeho čistého příjmu mu tak i po zaplacení bydlení v centru Prahy zbyde 106 251 Kč.
Pokud by v takovém bytě žili manželé, z nich by každý vydělával 30 tisíc korun hrubého, pak je příjem rodiny 60 tisíc hrubého. V čistém manželé po započtení základní slevy na poplatníka dostanou 49 540 Kč. Tedy necelých 44 % příjmu podnikatele Pavla Š. I jim vznikne nárok na příspěvek na bydlení. Jeho výše se však bude pohybovat jen lehce nad 3000 Kč.
Když jsme se Pavla Š. zeptali, proč využívá příspěvku na bydlení, když si vydělává každý měsíc velmi slušné peníze a takový příspěvek v žádném případě nepotřebuje, přiznal, že pouze využil díry v daňovém a sociálním systému. Podle jeho slov nikdy od státu nic zadarmo nedostal, přestože dlouho do systému odváděl poměrně vysoké daně a odvody, tak proč by si teď nevzal něco zpět.
Celá situace nám přijde o to více absurdní, že existují lidé, kteří na příspěvek nedosáhnou, nebo na něj dosáhnou jen v omezené míře, přestože ti, co vydělávají prakticky několikanásobky jejich mezd, neplatí téměř žádné daně a ještě dostávají takový příspěvek mnohonásobně vyšší.
