Článek
Když je nízká inflace, což byl případ ČR po dlouhá léta, cenová hladina se nemění, případně se mění jen velmi lehce. To samo o sobě nemusí znamenat, že lidé na tom budou lépe. K tomu, aby životní standard obyvatel daného státu rostl, musí se vyvíjet i nominální mzdy.
Nominální mzda je výše mzdy v číselném vyjádření. Změna respektive zvýšení této nominální mzdy musí být tedy vždy vyšší, než je inflace, aby bylo zaručeno, že na tom lidé budou lépe. Když je totiž zvýšení nominální mzdy vyšší než inflace, znamená to, že rostou reálné mzdy. Reálné mzdy nám udávají, kolik skutečně bereme po očištění financí od inflace.
Reálné mzdy rostly v Česku prakticky nepřetržitě až do roku 2021. Jejich růst byl v průměru 3 až 6 procent každý rok. Na začátku roku 2020 se s příchodem koronavirové pandemie růst reálných mezd zpomalil. V inkriminovaném období druhého čtvrtletí roku 2020 byl dokonce záporný, tedy inflace byla vyšší než růst nominálních mezd. Hned v dalším čtvrtletí ale reálné mzdy začaly opět pomalu růst. Růst byl však podstatně pomalejší než před pandemií. Za rok 2020 byl tak růst reálných mezd lehce nad 1,2 procenta.
Přestože se situace v roce 2021 zlepšila a za rok stouply reálné mzdy o 2,2 procenta, rok 2022 byl zlomový a reálné mzdy v něm klesly o neuvěřitelných 7,5 procenta a v tomto trendu pokračujeme i v roce letošním.
Podíváme-li se na samotnou inflaci, která nás k našemu tématu zajímá nejvíce, tak zjistíme, že se do počátku pandemie pohybovala lehce na 2 procenty ročně. Rok 2020 a 2021 přinesl lehce zvýšenou inflaci na úrovni mezi 3 a 4 procenty. To pořád nebylo nic katastrofálního. V loňském roce ale dosáhla roční inflace 15,2 procenta a to mělo velký vliv na růst cenové hladiny prakticky všeho, co si člověk u nás může koupit.
Od února 2023 je meziměsíční inflace konečně na přijatelné úrovni, pohybuje se kolem 0,5. Pokud by tento trend pokračoval i ve zbytku roku, byla by roční inflace kolem 6 procent. Vyplatilo se nám tedy, pokud jsme si na začátku roku, uložili peníze, které si chceme na konci roku vybrat?
To samozřejmě záleží na bance a konkrétním bankovním produktu, který jsme zvolili. Existují i banky, které nabízejí spořící účet s ročním zhodnocení právě oněch 6 procent. Pokud jsme zvolili takovýto produkt, můžeme si být jisti, že budeme mít na konci roku reálných peněz stejně, jako jsme měli na jeho začátku. O nic jsme tedy nepřišli.
Pokud jsme měli spoření s menším úrokem, o malou část svých úspor přijdeme, ale pořád nás může hřát ten pocit, že jsme všechno neutratili a máme připravené finance na horší časy. Pokud bych si pokládal stejnou otázku v loňském roce, zda spořit nebo utrácet, moje jasná odpověď by byla utrácet nebo investovat. Vzhledem k vývoji od začátku letošního roku už ale zase s klidným svědomím mohu říci, že spoření nás o úspory nepřipraví.
Nabídky bank působících v Česku byly v článku porovnávány na základě srovnání nabízených bankovních produktů, zejména spořících účtů.
