Za Ludvíka XIV. nebyl ve Versailles jediný záchod, dvořané se nemyli a všude byl cítit zápach moči

Když dnes navštívíme Paříž a všechny její pamětihodnosti, láká nás i návštěva nedalekého královského paláce ve Versailles, který kdysi sloužil jako lovecký zámeček pro francouzské krále včetně Ludvíka XIV. Nevypadalo to tam ale tak, jak nám ukazují historické filmy. Když se podíváme třeba na pětidílnou sérii filmů o Angelice, markýze andělů, představujeme si Versailles jako synonymum luxusu. Jenže to tu i pěkně páchlo.

Tehdejší šlechta a dvořané totiž neholdovali přílišné čistotě. Vody, zejména té tekoucí, se doslova řečeno báli. Tradovalo se totiž, že je zdrojem choroboplodných zárodků, které mohou mít za následek i smrt jedince, který by se odvážil se v ní vykoupat. Proto i architekti slavných Versailles sice mysleli na luxus, ale v celém areálu nebyla jediná toaleta.

Dokumenty dokazují, že na dvoře Ludvíka XIV. žilo až dva tisíce dvořanů, kteří mohli být v královském paláci ve Versailles ubytování. Všichni bez možnosti použít koupelnu nebo toaletu. I přes veškerou vznešenost versailleských zdí to tu bylo neustále cítit močí, výkaly a samozřejmě také potem.

A kde se tedy malá a velká potřeba vykonávala, když zde nebyl jediný záchod? Močilo se běžně všude po chodbách paláce, někdy i do krbů či do rohů pod schodišti. Velká potřeba se běžně vykonávala v prostorách paláce na chodbách. Jako mísa některým dvořanům sloužily vystavené, mnohdy drahocenné, vázy.

Vzhledem k tomuto nečistému způsobu života měla většina dvořanů i vši ve vlasech, po těle jim skákaly blechy a s oblibou na ně sedal i jiný hmyz, který lákal jejich zápach. Honosné šaty pak měly skrývat jejich nečistotu a silné parfémy přehlušit všudypřítomný zápach.

Ženy měly vzhledem k jejich garderobě poněkud složitější vykonávání jakékoli potřeby. Muži si prostě odběhli někam do rohu, na zahradu nebo pod schody, ale ženy prostě neměly kam. Malou potřebu tak v klidu vykonávaly i během tance s tanečním partnerem. Říká se dokonce, že starý král Ludvík XIV. uklouzl při jednom z tanců v pokročilém věku po lidském výkalu a poranil si nohu.

Nezbytným vybavením každého dvořana bylo drbátko. Bez něj nebylo možné udělat snad ani krok. Všudypřítomný hmyz byl otravný a různé pupínky po těle dvořanů svědily neustále. Jak však šel čas, návyky dvořanů se pomalu začínají měnit. Ludvík XIV. disponoval k výkonu potřeby pouze stoličkou, následník trůnu Ludvík XV. však vlastnil první splachovací záchod v historii Versailles, který byl instalován do jeho komnat.

Protože ale ne všichni měli taková privilegia a stále se potřeba vykonávala prakticky všude, dokonce i z ochozů a přes zábradlí pokojů a teras, schytala jeden nepěkný dárek i Marie Antoinetta, manželka Ludvíka XVI., při své procházce okolo zámku.

Dnes je Versailles naprosto čisté. Zápach nikde neucítíte. Naopak budete němě ohromeni krásou a honosností tohoto zlatého paláce. Avšak na historii není dobré zapomínat.