Článek
Josef Langmiler se narodil v roce 1923 nedaleko Tábora. Jeho kroky vedly na pražskou konzervatoř, kterou dokončil po válce v roce 1948. Pak se z něj stal především divadelní herec, který si získal angažmá hned v několika divadlech po celém tehdejším Československu. Nejprve mířily jeho kroky do Zlína, pak do Brna a nakonec do Ostravy. Nejdelší angažmá ho ale pak čekalo v Praze v Divadle E. F. Buriana, kam nastoupil v roce 1960 a vydržel tam obdivuhodných 26 let. Diváci na divadle ho sice milovali pro jeho jedinečnou hereckou osobnost i nezaměnitelný hlas, byl ale čas zkusit i film.
První herecká zkušenost přišla velmi brzy. Již v roce 1949 si zahrál roli důstojníka SS ve filmu Velká příležitost. K filmu se ale pak vrátil až v 60. letech. Vidět jsme ho tak mohli ve filmech jako Smrt za oponou, Vražda v hotelu Excelsior nebo Holky z porcelánu. Zahrál si ale i v úspěšných seriálech tehdejší doby. Jmenujme například 30 případů majora Zemana, Dynastie Nováků nebo novější Život na zámku.
Tím, že měl zcela specifický a jedinečný hlas, prorazil také v dabingu. Máme ho tak neodmyslitelně spjatého s ikonickou rolí Joffrey de Peyraca ve stále reprízované sérii filmů o Angelice. V roce 2000 obdržel cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Langmiler byl ženatý s Jiřinou Švorcovou, která ztvárnila hlavní roli v kontroverzním seriálu Žena za pultem, ve kterém si zahrál i on. Manželství jim ale dlouho nevydrželo. Lásku však našel Langmiler až ve své další ženě. Ta ho neopustila ani ve stáří, kdy začal mít zdravotní problémy. Projevilo se u něj totiž takzvané poškození mozku stářím. A tak se stávalo, že občas vůbec nevěděl, kde a proč se nachází a co se to kolem něj vlastně děje.
Poslední měsíce svého života žil Josef Langmiler jako ve snách. Nereagoval na okolí, zhoršila se mu hybnost a pak zůstal upoután na lůžko. Z letargie ho dokázala probrat jen jeho žena. Komunikoval prakticky pouze s ní, nikdo jiný ho nedokázal zaujmout. Krátkodobá paměť mu nesloužila. Rád tedy vyprávěl o dávných zážitcích a o svých hereckých kolezích.
Jeho žena se mu snažila zajistit co nejkvalitnější péči, a tak byl často přesouván z jednoho zařízení do druhého. Nikdo z lékařů mu však nedokázal pomoci. Mozek mu pomalu odumíral a nebylo nic, co by tento proces mohlo zvrátit, nebo alespoň zpomalit. Postupně přestával poznávat lidi. Odumírání mozkových buněk u něj nakonec způsobilo až demenci.
Zemřel 8. srpna 2006 v Praze ve věku 83 let. Slova zármutku vyjádřila i jeho bývalá žena a herecká kolegyně Jiřina Švorcová. I po rozvodu totiž zůstali přáteli. Život slavného herce se naplnil a posledním filmem, ve kterém si zahrál, zůstalo televizní drama Silná jako smrt z roku 1998. Na jeho nejslavnější herecké role však vzpomínáme dodnes.
Zpracováno na základě: