Článek
Jako milovnici lidové hudby mě těší, že i velkým skladatelům se líbila. Zanechali nám množství klasických skladeb inspirovaných lidovou hudbou, viz Dvořákovy Slovanské, Janáčkovy Lašské, Smetanovy České či Brahmsovy Uherské tance. Jsou krásné a jsou běžně k poslechu.
Já ale také narazila na zmínku o sbírce Hlasy národů od Bohuslava Leopolda. Jedná se o variace na motivy lidových písní z různých zemí a obsahuje skladby jako Amerika, Arabia, Praha, Souvenir d'Athènes, Italia canora, Jugoslávské perly, Ruská ozvěna, Polonia, Helvetia, Sol de Espaňa.
Dočetla jsem se, že „soupis jeho děl zahrnuje asi 260 kompozic a k mnohým z nich že se stále znovu vracejí rozhlasové, lázeňské, zábavní i dechové soubory“. Na vlastní uši jsem měla možnost slyšet jen pár skladeb, ale to mi nestačí. Ráda bych doma měla Hlasy národů na CD. Mohl by to některý umělec zařídit, prosím?
Proč bych takové CD chtěla? Protože autor té hudby – hudební skladatel, aranžér a houslista Bohuslav Leopold se narodil u nás ve Škrdlovicích, bylo to 6. září 1888. Vypráví se, že láska k hudbě se u malého Bohouška projevila kolem šesti let. Po prodělání těžké nemoci prý (podle vzpomínek pamětníků) projevil přání hrát na buben – a začal se učit na housle (podle obecní kroniky). Své nadání rozvíjel všude, kam jej osud zavál: hru na housle studoval v Budapešti, Krakově, ve Lvově i v Praze.
V měšťanské škole v České Třebové jej hře na housle vyučoval Antonín Kleinpeter, bývalý člen sboru Národního divadla. Skladatel a kapelník Julius Fučík rozpoznal jeho velký talent. V patnácti letech přijal Bohuslava Leopolda do své plukovní kapely a umožnil mu studium na hudební akademii v Budapešti. Stalo se tak i přes protest rodičů.
Roku 1917 se Leopold stal dirigentem 80členného symfonického orchestru v Budapešti na válečné výstavě. Po válce byl členem Šakovy filharmonie v Praze, kde působil až do roku 1920. Poté dal dohromady „soubor prvotřídních umělců a podnikl s nimi turné po Německu a Francii“. Pobýval také v Alexandrii, kde stál při založení Českého komorního kvarteta.
V polovině dvacátých let přesídlil do Prahy. Ze zdravotních důvodů se stáhl z dráhy aktivního umělce a věnoval se práci skladatelské a aranžérské. V roce 1928 založil nakladatelství Edition Continental, které propagovalo další české skladatele – Oskara Nedbala, Leoše Janáčka, Zdeňka Fibicha či Jaroslava Ježka. Během necelých pěti let se Leopoldova Edition rozrostla na podnik světového formátu.
Bohuslav Leopold zemřel 12. května 1956 v Praze, pochován je na Vinohradském hřbitově. Jeho nejznámější skladbou je tango L'Amour oriental, které se dodnes hraje po celém světě. Velmi oblíbené je například ve Finsku pod názvem Itämaista rakkautta. V Čechách ho známe jako trampskou píseň Pojď v chatu mou.
PS: Rodiče Bohuslava Leopolda měli ve Škrdlovicích hostinec s ubytováním. Skladatelův švagr, hudebník z Brna, se prý zmínil kolegům v divadle, jak je v té vesnici hezky, a tak se stalo, že sem „na letní byt“ začali jezdit herci. Dokonce i ti z Prahy. Ale tenhle příběh si necháme na jindy.
- - - - -
Zdroje:
http://www.tretivek.cz/
http://www.skrdlovice.cz/
http://www.zimmermann-frankfurt.de/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Leopold
