Článek
Nakoupit potraviny sice musíte v sousedním Krucemburku nebo ve Ždírci nad Doubravou, ale zato tu mají malou knihovnu. Většina domů stojí v mírném svahu s výhledem na Krucemburk a záda jim kryje les. Jsou tu chalupy novější, ale i ty starosvětské, které vzbuzují dojem, že se tu zastavil čas. Zdaleka ne všechny domy jsou trvale obydlené.
Staré Ransko je stejně jako třeba historické centrum města Telče obklopeno rybníky. Odbočíte-li na jaře na stezku mezi Svobodným a Pobočným rybníkem, objeví se před vámi za chvíli úžasná podívaná – největší kolonie bledulí na Vysočině. Od Pobočného rybníka, který obývají přívětivé kachny divoké a poněkud mrzuté labutě, vás k vesnici dovede javorová alej. U Ranského rybníka můžete nasednout na autobus a odsvištět, ale to by byla škoda, neboť je tu ještě rybník Řeka, kde se v létě dá podle vyjádření správců tamního kempu „koupat, surfovat, projíždět se na loďkách, opalovat a lenošit“.
Pobočný rybník
Ráda se procházím po Starém Ransku. Je to moje oblíbené výletní místo v každém ročním období, protože mi nabízí klid a prostor k rozjímání. Dříve tu ovšem hučely pece, bouchala kladiva a zvonily kovadliny. Listina z konce 14. století nás upozorňuje na první železný hamr v tomto místě. Tehdy se osada jmenovala Ronwald. Byla obklopena pomezním pralesem, který odděloval Čechy a Moravu, a vedla tudy stezka Libická.
Ve druhé polovině 17. století už se tu zásluhou knížete Ferdinanda Dietrichsteina zpracovávala železná ruda ve velkém a les poskytoval dostatek dřeva pro tavení. Těžce pracující dělníci – v podmínkách, jaké si dnes nechceme ani představovat – vyráběli hospodářské nářadí a střelivo (koule, granáty, střelný prach). Větrná bouře v zimě 1740 však způsobila nedostatek paliva pro vysoké pece a kolem roku 1756 byly místní hutě uzavřeny.
K obnovení hornické a hutnické činnosti na Starém Ransku došlo na začátku 19. století, během jehož první poloviny se postavilo několik vysokých pecí a soustružnické dílny, také kovárna, modelárna, vrtárna. Ranecké železárny se sloučily ještě s dalšími a vznikl podnik s názvem Spojené slévárny knížete Ditrichštejna v Ransku a Polničce, jeden z nejvýznamnějších tohoto druhu v Rakousku-Uhersku. Vyráběla se kromě jiného potrubí vodovodní a plynová nebo kolejnice.
Železná ruda (hlavně limonit a hematit) se v okolí osady těžila ve třech dolech a jedenácti povrchových nalezištích. Na místo zpracování ji dovážely koňské a volské povozy. V době největšího rozkvětu kolem roku 1850 zde pracovalo asi 1500 lidí a ročně bylo přetaveno až 5000 tun železné rudy.
Památník zakladatelů obce
Příčinou zániku železáren byl v roce 1886 byl opět nedostatek dřeva na výrobu dřevěného uhlí, a k tomu nové způsoby výroby železa. Téměř všechny výrobní budovy se tu zbouraly. Nicméně v té době už ve Starém Ransku fungovala také menší strojnická dílna pana Josefa Janáčka. O její historii se dočtete na vývěsce u památníku zakladatelů obce, kdož byli hamerníci, horníci, slévači, lesníci a zemědělci. Najdete tam i pověst o tom, kterak Starým Ranskem projížděl budoucí král Karel IV., jeho kůň ztratil podkovu a málem došlo ke rvačce s hutníky.
Potom nasedněte na kolo a červená turistická značka vám ukáže další zajímavost – Ranská jezírka nahoře v lese. Jezírka jsou pozůstatkem právě po těžbě rudy. A protože jde o přírodní rezervaci, potkáte tu spoustu chráněných živočichů. A zase ten klid…
- - - - -
Zdroje:
Dějiny raneckých železáren <https://www.krucemburk.cz/mestys/o-krucemburku/historie/dejiny-raneckych-zelezaren>
Přírodní rezervace Staré Ransko <https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-rezervace-stare-ransko-bledule-ve-zdars>
Staré Ransko <https://cs.wikipedia.org/wiki/Staré_Ransko>
Ranská jezírka <https://cs.wikipedia.org/wiki/Ranská_jezírka>
