Článek
Podzimní prázdniny nám skončily a my se budeme vracet do lavic a za katedry. Ještě než se tak stane, bylo by v souvislosti s Halloweenem užitečné zmínit, že tradice převlékání se do kostýmů a vytváření strašidelných postav se zdaleka neomezuje pouze na tento svátek či několik dní podzimu. My zde v pohraničí se jí věnujeme téměř každý den.
V prostředí školních chodeb se neustále odehrává daleko nenápadnější maškaráda než ta s dýněmi a prostěradlem přes hlavu. Neodehrává se v tělocvičně ani ve sklepě, ale přímo ve třídních knihách – naštěstí již elektronických. Zatímco žáci si kostýmy nasazují jednou za rok, pedagogové ovládají umění maskování po celý školní rok.
Nejoblíbenějším kostýmem třídnice v Bakalářích je akademický žargon, který splňuje či přímo nalešťuje standardy dané rámcovým vzdělávacím programem či školním vzdělávacím plánem. Každá vyučovací hodina musí mít svůj jasný cíl, vyhodnotitelné kompetence a metodickou obhajitelnost. Jenže realita školní třídy bývá živá, nepředvídatelná a lidská. Nastávají chvíle, kdy je potřeba zvolnit, zklidnit atmosféru či zkrátka jen přizpůsobit průběh hodiny možnostem žáků, jelikož právě jim musí hodina sloužit. Přednáška, která by potěšila mě, by mé žáky k smrti unudila, jelikož by vůbec nevěděli, o čem je řeč.
A právě zde nastupuje pedagogické maskérství spočívající v přeměně zcela přímočarých, odpočinkových či volnočasových aktivit v jazyk, který evokuje prostředí univerzitního podkroví. Zápis do třídnice se tak stává dokonalým kostýmem, kde se pod složitou strukturou odborných výrazů, latinských předpon a vzletných pedagogických frází skrývá obyčejná, lidská potřeba zvládnout s žáky „alespoň něco“.
Takovýto převlek využívá abstraktní zobecnění, metodickou nadstavbu či psychologii a mnoho dalších odborných operací. Avšak aby tento článek také neměl tento odborný kostým, nejmenujme je a položme si otázku: Je toto špatně?
Pravdou je, že nikoli. Ba naopak, takto se postupuje zcela přirozeně a správně. Vždyť jak jinak bychom mohli připravit jakoukoli hodinu, ba celé učivo, kdybychom neměli připravený seznam dovedností a kompetencí, které je nutné dětem předat, a na jehož základě bychom pak tvořili příslušné aktivity. Potíž však může nastat v okamžiku, kdy postupujeme obráceně. Pakliže již předem zvolíme aktivitu, kterou vyhodnotíme jako schůdnou vzhledem k zaměření nyní probíraného tematického bloku a kterou následně zabalíme zcela záměrně do těchto frází, ohrožujeme se pohodlností a postupným snižováním nároků na sebe i na přípravu hodin.
Převlékání všední reality do akademického šatu je důkazem toho, že výuka není jen o striktním plnění tabulek, ale i o lidské flexibilitě. Až tedy nahlédnete do třídnice a porovnáte ji s tím, co se ve třídě ve skutečnosti dělo, vzpomeňte si na Halloween. Ty nejnápaditější masky totiž nenosí žáci na tvářích, ale učitelé na špičce svého elektronického pera. A mnohdy s ním musejí jít, zvláště tu na čáře, až na čáru únosného.
Snažme se své hodiny odučit jako lidé, kteří na sebe nehodí bezmyšlenkovitě kostým, ale kteří si před samotnou hodinou kostým prohlédnou, zjistí, v čem je hezký, a na svůj charakter se připraví. Jen tak ho můžeme nejlépe zahrát a předat kouzlo, které v tomto kostýmu učební látky je.
P.S.: Krásnou Památku zesnulých!
