Češi se pomalu loučí s mikrovlnnými troubami. Její provoz brzy nahradí tyto spotřebiče

Mikrovlnná trouba se začala v českých domácnostech objevovat v devadesátých letech minulého století. Od té doby se stala běžnou součástí kuchyní a dnes už si bez ní dokáže život představit jen málokdo. Ustála mnoho spekulací o své škodlivosti i konkurenci jiných spotřebičů. Nyní to však vypadá, že mikrovlnce nakonec přece jen zvoní hrana.

Mikrovlnná trouba je součástí českých domácností sice jen asi třicet let, ale světlo světa spatřila již o půl století dříve. Poprvé byla vyvinuta v USA už koncem 40. let 20. století. V roce 1947 přišla na trh první komerčně využitelná mikrovlnná trouba, která byla téměř dva metry vysoká, vážila kolem 400 kilogramů a stála neuvěřitelných 3000 dolarů.

Tyto první modely byly určeny ale jen pro restaurace a pojízdné jídelny, kde bylo potřeba rychle ohřát velké množství jídla. První mikrovlnné trouby pro domácnosti se objevily záhy, již v roce 1955, ale byly stále objemné, těžké a velmi drahé. Kompaktní a cenově dostupnější mikrovlnky se dostaly do prodeje až o dvanáct let později, a to díky japonskému vývoji menších magnetronů. Jejich obliba rychle stoupala a po revoluci si našly téměř okamžitě cestu i do českých domácností.

Mikrovlnné trouby byly často předmětem diskusí o jejich negativním vlivu na lidské zdraví. Někteří lidé se obávali, že mikrovlnné záření může negativně ovlivnit kvalitu potravin nebo dokonce způsobit závažné zdravotní problémy. Výzkumy však ukázaly, že mikrovlnné záření je neionizující a nemá dostatečnou energii k poškození buněk nebo DNA. Ztráta živin během ohřevu v mikrovlnce je podobná jako u jiných metod tepelné přípravy, například vaření nebo smažení, takže i tento mýtus byl nakonec vyvrácen.

I tak mají mikrovlnné trouby své nevýhody, jako je nerovnoměrné ohřívání jídla, či to, že vaření či grilování v mikrovlnce je mírně řečeno neefektivní. Mikrovlnné záření navíc, na rozdíl od indukční nebo horkovzdušné technologie, trochu mění chuť a texturu ohřívaných potravin. Mikrovlnky jsou tak postupně nahrazovány moderními multifunkčními spotřebiči, které nabízí širší možnosti přípravy jídel.

Některé nové technologie jsou také energeticky podstatně úspornější, protože lépe využívají teplo a minimalizují jeho ztráty. Když se to sečte, vychází z této rovnice mikrovlnky pouze jako zastaralý, neefektivní a na provoz drahý ohřívač pokrmů. Pravděpodobně je tedy brzy nahradí konvektomaty či multifunkční hrnce, které jsou úspornější, jídlo ohřívají či vaří rovnoměrně, bez tepelných (a chuťových) ztrát a umožňují i mnoho variabilnějších způsobů přípravy pokrmů.

Zdroj: AmericanHistory, PubMed