Článek
Často se na internetu setkávám s názory, že veřejnoprávní média jsou v dnešní době zbytečná. Téma koncesionářských poplatků je trnem v oku mnoha lidí. Já se chci rozepsat, proč je přítomnost České televize v naší společnosti důležitá.
Společenský přesah veřejnoprávních médií
Kvalita místo kvantity
Já osobně vnímám veřejnoprávní obsah jako ziskem nemotivovanou oázu v džungli soukromých televizí a médií, jejichž hlavním cílem je zisk pro jejich akcionáře. To v dnešní době, v níž hraje prim TikTok a jeho krátký a co nejvíce šokující obsah, znamená preferenci šokujícího a jednoduchého obsahu na úkor kvality.
Očekáváme, že stát prostřednictvím našich daní poskytne kvalitní vzdělání, zdravotnictví nebo silnice. Vedle toho ale také vnímám potřebu mít v rámci fungování státu nezávislé médium, které bude nabízet obsah napříč společností. Takový obsah by měl podat obraz o lidech, tématech a problémech, se kterými se normálně nesetkáme. Kultivovat, spojovat a transparentně informovat. Veřejnoprávní médium považuji za to, když se něco dělá pro společenské dobro a ne pro zisk.
Veřejnoprávní obsah by měl v konečném důsledku zvýšit empatii ve společnosti. Rozšiřovat úhel našich pohledů na fungování její fungování a otevírat témata k zamyšlení.
Dokumentární tvorba
Nezastupitelnou pozici mají veřejnoprávní média v oblasti dokumentů. Tento podzim spustila Česká televize šestidílný časosběrný snímek Děti narozené dvakrát o pěstounských rodinách nebo cyklus V širších souvislostech, v rámci něhož bylo uvedeno 8 dokumentů na různá témata. Například dokument Pochval mě! ukazuje 4 postavy, které se snaží dosáhnout svých vysněných (až nereálných) ideálů, které odrážejí neduhy z dětství. Podobné exkurze do životů určitě pomáhají zvýšit naše pochopení vůči druhým.
A například dnes jsem náhodou viděl krátký dokument Nekonečný optimista z Goralie o asi 92letém bývalém doktorovi z česko-polsko-slovenských hranic, který hýří optimismem, žije aktivně a i v tomto věku pomáhá lidem, kteří to potřebují. A jeho životní vizí je vidět v lidech vždy to dobré. Ani bych nečekal, co dokáže takový krátký medailonek během 27 minut tolik předat druhým (nebo alespoň mně).
A pořadů s různou společenskou a zájmovou tématikou najdeme v nabídce samozřejmě mnohem více!
Objektivní zpravodajství
Česká televize je pro mě synonymem kvalitní a objektivní žurnalistiky. Stejně tak i pro lidi v mém okolí. Její redaktoři jsou vzdělaní lidé schopní kritického myšlení, kteří dokáží dávat otázky, na které se nechce politikům odpovídat. Při vzpomínce na Raye Korantenga a Petra Suchoně během prezidentských debat mě ještě teď popadají momenty trapna. A kdo říká, že ČT nadržuje nějaké straně a utlačuje stranu druhou - tak jak by se televize, od níž očekávám plnění určité společenské funkce, měla chovat vůči populistům z ANO nebo SPD? Pouze zprostředkovávat to, co se stranám momentálně podle hlasu lidu hodí, nebo jim například nastavit zrcadlo vůči tomu, co říkají a nyní a co říkali předtím?
Výběr filmů a produkce ČT
V této oblasti mám vlastně výtku. Ačkoli seriálová a filmová produkce ČT v 98,56 % kvalitativně ve všech směrech předčí tu z komerčních televizí, jsou to povětšinou samé kriminálky stále dokola. Ale jsou zde samozřejmě výjimky: Most!, Trpaslík, Zrádci nebo Dobré ráno, Brno!. A když porovnám Kriminálku Anděl s letošním Oktopusem - nevím, ta novácká Kriminálka Anděl vypadá i přes všechno to dobrý herecký obsazení zkrátka nějak béčkově. A taková Policie Modrava, kterou si pustí milion lidí!!!, je s prominutím úplný bahno.
ČT2 podle mě navíc nabízí nejlepší nabídku filmů. Hodně mě bavily francouzské thrillery s Belmondem a Delonem. Nebo filmy s Clintem Eastwoodem. A tuto sobotu například Wall Street následovaný Výstřelem. Také kvituju, že do svého programu zahrnuje hodně evropskou tvorbu, která je mi bližší než ta americká, a považuji ji za obsahově kvalitnější.
Komerční média nenahradí obsah veřejnoprávních médií
Slyšel jsem názor, že komerční televize nahradí obsahem tu veřejnoprávní. Že rozhoduje trh. V trh obecně věřím, ale bohužel co se týče kultury a její společenské role, raději bych doktrínu efektivně fungujícího trhu opustil. Komerční televize jsou pro mě takoví populisté - předloží lidem to, co masa chce. Privátní televize jsou především motivované ziskem a tomu vše přizpůsobují. Silně pochybuji, že by se management soukromé televize hrnul do dokumentů z českého prostředí.
Financování koncesionářskými poplatky
Žil jsem rok v Maďarsku, kde je veřejnoprávní televize „M“ financována vládou. A jak to vypadá? Kolegové se na ni nedokáží dívat, protože je to hlásná trouba Orbánova Fideszu. Podává zabarvené informace, které jdou na ruku vládnoucímu Fideszu. Koncesionářské poplatky mají právě tuto úlohu - zajistit nezávislý zdroj financování, který zamezí ovládání televize vládou. Buďme rádi za tento systém, který považuji za důležitý pilíř naší demokracie, protože pak už nebude cesty zpět.
Platit, nebo neplatit?
Podle mě je společenská role veřejnoprávních médií natolik zásadní, že bychom je v teorii měli platit všichni. Ano, je to daň, která nemůže být standardní daní, protože by znemožnila nezávislost na vládě. „Já ale na ČT nekoukám.“ Nevěřím, že se na ČT během roku nikdy nekouká. Každopádně si uvědomme, kolik daní platíme za něco, co sami nevyužíváme. Občas naše peníze stát jednoduše pálí. Já placením koncesionářský poplatků mám aspoň pocit, že díky nim může fungovat kvalitní médium, které kultivuje naši společnost a otevírá důležitá témata.
A pokud porovnám koncesionářské poplatky s Voyo nebo Prima+, tak asi už dopředu víte, co považuji za vyhozené peníze. PS. A ČT to není!
